Katarze

20.

Lidi už si vás Katarzi přečetlo 200! Moc to pro mě znamená,děkuji ^^. Doufám že se vám Katarze líbí a že se časem dojdeme do 300 =3

Nina
Stěží jsem otevřela oči. "No táák Nino,vstávej!" třásla se mnou Kendall. "Co-co se děje?" vykoktala jsem. "Je vzhůru!" to pro mě bylo jako nová energie,vyletěla jsem z křesla a už se hnala k jeho pokoji.

Potichoučku jsem otevřela a nakoukla dovnitř. Petr na mě otočil hlavu a usmál se a v tom mi spadl jeden těžký kámen ze srdce. V slzách jsem k němu proběhla:"tohle už mi nedělej" vzlykla jsem. Chovala jsem se jako malá holka,ale co mi to nevadí. Hlavně že je na živu.  "Jak ti je?" slyšela jsem svou hlas říkat. "Díky tobě líp" posumál se ale hned se jeho úsměv změnil v úšklebek bolesti. Vyplašeně jsem ho pohladila po vlasech.

Po chvíli se do pokoje nahrnul i Lukáš s Pavlem. "Nazdar brácho,tys nám ale nahnal strachu." zasmál se Pavel hlubokým hlasem. Sama jsem se musela smát. Byl tak šťastný.