Katarze

31.

Petr
Doma jsem místo Pavla našel na stole vzkaz: Ahoj Petře. Tenhle týden nebudu vůbec doma,protože mám nějaké potíže co se týče rodinny. Nejspíše se vrátím v neděli.
Pavel
Bylo mi dost trapné,že jsem tu nebyl a jen tak si utekl. Chtěl jsem mu zavolat,ale nakonec jsem si řekl,že na to není vhodná chvíle.

Zašel jsem se osprchovat a poté si udělal kávu. Někdo zazvonil. Protočil jsem očima a zašel otevřít. Před dveřma nikdo nebyl,ale jakmile jsem otevřel okno,spustil se příšerný jekot. Dav dívek stál pod oknem a pořad mývalí a křičeli. Měl bych se přestěhovat rozkázal jsem si a zavřel okno.

Jelikož jsem se nudil,sednul jsem si ke klávesám a začal se připravovat na live stream s fanoušky. Okamžitě po připojení už se mnou trávili čas strašně moc lidí. Rád jsem si s nima povídal a hrál jim na přání.

Po streamu jsem se cítil o něco líp. Nasedl jsem do auta a jel na natáčení Přístavu.

"Dobře a teď ještě jednou!" křikl režisér. Otráveně jsem protočil očima a scénu s Kateřinou zopakoval. Zabloudil jsem očima k Nině,která mě tiše povzbuzovala. Její usměvavá tvář byla jedinou oporou. Někdo tak dokonalý jako je ona si nezaslouží někoho jako jsem já. Nejsem pro ni dost dobrý.