3.

317 22 0
                                    

Petr
Prosím ať mou nábítku přímé. Prosím! Nervozně jsem přecházel po pokoji. "Ehm Petře?" strčil do věří hlavu Pavel. "Ano?"
"Nechtěl jsi jít na skoušku?" vyděšeně jsem se na něj podíval a plácl se do čela:"Ajó vlastně".

Rychle jsem vyletěl z bytu a nastartoval auto. Hnal jsem si to ulicemi až k naší skušebně. Lukáš už před ní nervozně podupával. "Člověče kde jsi?"
"Trochu jsem se zdržel" to už jsem si se dal ke klávesám a Luky žhavil kytaru. Celou dobu jsme skoušeli písničku Pouta,keterou jsme chtěli brzy představit. Vžil jsem se do ní tak moc,až jsem malem zpíval i přes konec. Tahle písnička je pro Ninu,ale radši si to nechám pro sebe.

Nina
V zámku zarachotil klíč. Vzhlédla jsem od knížky:"Ahoj zlato" usmála jsem se na Iana. Místo odpovědi mě hned políbil. Ani nevím proč,ale prostě jsem se odtáhla. "Copak?" zeptal se zařazeně. "Nic,jsem jen unavená"
"Běž si odpočinout lásko. Zítra máš perný den" láskyplně se usmál. Pokývala jsem hlavou a šla si lehnout.

Petr
Konečně jsem se mohl pustit do stříhání videa. Seděl jsem nad tím až do půlnoci a po třech kafích už jsem neuměl usnout. Pořád jsem se převaloval a myslel na Ninu. Na její hebkou ruku na mé při natáčení. Kolem jedné ráno jsem konečně usnul.

KatarzeKde žijí příběhy. Začni objevovat