Katarze

30.

Lidi,vy jste během asi 2 hodin vytáhli přečtení na 400! Děkuji vám ❤

Petr
Ne! Tohle nepůjde! "Nino,já bych rád,ale víš že stále nemůžu" složil jsem hlavu do dlaní smutně. "Já s tím počítám" usmála se a začala mne opět zasypávat polibky. "Jsi pro mne vším" pošeptal jsem ji do ucha,což byl spouštěč pro ten nejhezčí úsměv na světě.

Za nic na světě se ji nevzdám,je moje a moje také zůstane. Pohladil jsem ji po tváři a po hebkých kadeřavých vlasech.

Nina
Petrova dlaň na mé tváři byla příjemně teplá. Projížděli mnou elektrické výboje,v břiše mi létali motýlci a v hlavě se mi mísílo ticíse pocitů. S Ianem jsem nic takového neprožila,ani s nikým jiným.

Přitulila jsem se k němu,vnímala jsem z něho sálající teplo,jeho rotkošnou vůni. Takhle bych s ním přečkala i věky. Je dokonalý,je vše co chci,miluji ho a chci s ním být na věky. Možná mi to nikdo neuvěří,avšak mě je to fuk.

Nastal opět večer a s ním i čas se rozloučit. Dlouho jsme mlcěli ve společném obětí. Nehci aby odešel,ale co se dá dělat? Oba máme své povinnosti....