Katarze

12.

Nina
"Tak?" pozvedla Kendall jedno ze svých perfektních obočí.  "Co?" škádlila jsem ji. "Jak to dopadlo?".
Začervenala jsem se, ale pak ji vše vypověděla a ještě dodala:"Kendall,ale prosím tě,nesmí se to dozvědět tisk! Kdyby se to ty krvelačný bestie dozvěděli...."
"...já to chápu" sklopila zrak. Pevně jsem ji objala. Kendall je ta nejlepší kamarádka na světě.

"A co tenhle?" klikla na odkaz na jeden z tisíce odkazů na luxusní byty.
Vzhlédla jsem od svého MacBooko.  "Mm pěkný"
"To jsi řekla i na ty tři před tím" postěžovala si Kendall. "To protože jsou všechny hezké." pokrčila jsem rameny.  "Vzdávám to" ušklíbla se.
"Fajn,tak co třeba tohle?" otočila jsem na ní monitor. "Jooo" zatleskala rukama jako malá holka.

Byt byla tak nenápadný,že by žádného novináře ani nepadlo,že tu můžu bydlet. "Beru ho" vybafla jsem najednou. Makléřce zazařili oči a hned šla ochotně se mnou podepsat smlouvu.

Konečně bylo vše hotovo. Unaveně jsem padla gauč. Oči se mi pomalu a zavítali a já upadla do hlubokéhou.

Běžela jsem po nekonečných schodech,Petr byl jen o kousek přede mnou. "Petře!" zavolala jsem,ale on ještě přidal do kroku. Rozběhla jsem se ještě víc. Už jsem byla skoro u něj a ..... S výkřikem jsem se probudila. Zmateně jsem se rozhlédla po obýváku,Petr nikde. Chtěla jsem, aby teď ležel vedle mě a hladil mě po vlasech. Vyškrábala jsem se po schodech do ložnice a opět upadla do snů.