Katarze

44.

Petr
Nevěřícně jsem na Ninu zíral. Otevíral a zase zavíral jsem pusu na prázdno. Ona měla stále zrak upřený k zemi a nejspíše čekala na mou reakci. Chvíli jsem ještě uvažoval,jak ji správně odpovědět. Avšak namísto slov jsem ji jen pevně objal a políbil. "To je skvělé! A je moje a nebo Iana?"
"Samozřejmě že tvoje. S kým jsem spala naposled? S tebou? Je to logické" zasmála se zvonivě.

Štěstím jsem byl málem bez sebe. Já budu otcem! "Myslím,že je čas tě představit rodičům" poškrábal jsem se nervozně na hlavě. Nina vykulila oči. "Neboj,já mám v celku normální rodinu" snažil jsem se chabě o vtip. "Tak na co čekáme?" povýtáhla obočí. "Je tu menší problém,já mám dneska koncert a pak natáčení."
"Tak rodiče musí počkat" usmála se opět.

"Opravdu tu nemám zůstat?"
"Nedělej si starosti. Já to zvládnu" mávla rukou Nina,ale já si tím moc jistý nebyl. "Ale co když...." skusil jsem to ještě,ale marně. "Vždyť ty jsi víc vykolejení než já! Haló to já jsem těhotná!" zašklebila se. Chtě nechtě jsem si zbalil těch svých pět švestek a nasedl do auta. "Dávejte na sebe pozor!" snažil jsem se ještě. Ona za mnou zavřela dveře a poslala mi vzdušný polibek. Ještě jsem se usmál do zpětného zrcádka a sešlápl plyn.