Katarze

54.

Nina
Ráno jsem natěšeně otevřela oči a prosadila se tak rychle,až se mi zamotala hlava. Petra nebylo nikde vidět a tak jsem se rozhodla vstát,jelikož už mi v tom nebránily žádné přístroje.

Na chodidlech jsem ucítila ledovou zem. Nejistě jsem se postavila a klopýtla,málem bych ošklivě spadla kdyby mě někdo nezachitil. Zmateně jsem se rozhížela po neznámém zachránci. S úlevou jsem rozpoznala Petrův starostlivý obličej.

"Co to vyvádíš?" usmál se. "Už mě nebaví ležet" postěžovala jsem si a pomalu se Petrovi vymanila. Po pár nejistých krocích jsem opět získala balanc. Ozvalo se zaklepání a než jsem se Nadala,vešla do pokoje sestra s Alexou v jaké si pojízdné postýlce.

Nadchnutá Alexou jsem si úplně zapoměla na svět kolem sebe. Pomalu jsem si spící miminkou vzala do náruče. "Je nádherná" vydechal jsem nakonec. Petr si k nám s úsměvem přisedl a políbil mě na tvář:"jako ty".

Chvilinku jsem Alex kolébala. Záhy otevřela oči a podívala se nejprve na mne a pak na Petra. "Ahoj Alex" zašeptal jsem a pohladila ji po tvářičce. "Miluji vás obě" zavrněl Petr a nabídl Alex svůj prst. Ta ho automaticky uchopila. Jeho koutky úst se povytáhly v náznak usměvu. "Dnes už ji necháme u Vás" ozvala se setřička,o které jsem si myslela že odešla. "Děkuju" vzlykla jsem, sestra se usmála a odešla. "A zítra už pojedeme domů" dokončil vše Petr spokojeně.

*Ahojky,tak další část :) Ještě jednou se omlouvám že už nevidávám tak často,ale nemám čas :/ Snad se vám to dnes líbilo a hned začínám dělat dál :)*