Deadly races! 1. [H.S.]

-25-

''Nevytáhl jsem zrovna nejlepší téma ke konverzaci co?'' uchechtl se Harry.

''No to ne'' pokývala jsem hlavou.

''No nic. Tak se podíváme, co tady máme dál'' zvedl se a podíval se do piknikového koše.

''Jahody mi naprosto stačí'' přitáhla jsem si k sobě mističku s jahodami a vzala jsem si další.

''K jahodám se ale hodí šampaňské'' zvedl jeden koutek do pokřiveného úsměvu a pak vytáhl láhev šampaňského.

''Jestli je tohle taktika na holky, aby si to potom s tebou rozdali, tak musím uznat, že je vážně dobrá" zasměji se a pak se posadím do tureckého sedu.

"Jo jo" usměje se divně Harry. Ale pak mi hned do plastového kelímku naleje šampaňské

*Harry*
Taktika? Tohle je něco jako poprvé a Jay si myslí, že je to moje taktika? Kéž by byla. Nepociťoval bych tolik zvláštních pocitů najednou.

"Ty nebudeš pít?" odendá si Jay kelímek od úst.

"Řídím zlato" vysvětlím jí a ona se trochu zamračí. Už jí to v tý hlavě zase šrotuje. Měla by někdy přestat nad věcmi tak přemýšlet.

"Opiješ holku a pak si s ní užiješ?" opustí její rty tahle otázka a já v tu chvilku ztuhnu. Tohle všechno je moje něco jako poprvé, ale Jay v tom vidí neustále jen nějaké postranní úmysly.

"Ne" zatnu čelist a ona si mě zase začne zkoumavě prohlížet.

"Tak fajn. Už se uklidním s tím odhalováním tvých taktik" napije se znovu z kelímku a pak otočí hlavu na osvětlené město.

"No konečně" protočím s úsměvem očima a nastane ticho. Ale ne to ticho, ve kterém se cítíte trapně a přemýšlíte, jakou pitomost plácnout. Tohle je příjemné ticho, které je tak uklidňující.

"Čekala jsem, že mě vezmeš někam do baru" přeruší ticho Jay asi po pěti minutách.

"Měl jsem to jako plán bé. Pokud chceš, tak můžeme jet" moje ústa říkají něco jiného, než bych měl v plánu.

"Ne, tady se mi líbí" usměje se na mě Jay a tím mě trochu uklidní. Doopravdy nemám chuť jít do nějakého baru nebo klubu.

Už jsem se nadechoval, že jí třeba něco povím, ale telefon v mé kapse se hlasitě rozezněl.

*Jay*

Harry začal šmátrat ve své kapse a když se podíval na svůj telefon, tak se zamračil.

"Ty to nevezmeš?" zeptala jsem se, když telefon položil vedle sebe.

"Ne. Teď jsem tady přece s tebou" usmál se a vzal jednu jahodu z mističky. Myslela jsem si, že si jí dá on, ale natáhl ruku ke mě a čekal až si kousnu. Nepatrně jsem nad tímto jeho gestem zavrtěla hlavou a otevřela jsem pusu. Už jsem byla kousek od jahody, že si jí vezmu já, ale Harry ucukl rukou a já si kousla spíše vzduchu.

"Blbe" začala jsem se smát.

"Tak to zkusíme ještě jednou" natáhl zase ruku s jahodou před můj obličej a já pro jistotu chytila jeho ruku, aby s ní zase nemohl ucuknout. Otevřela jsem pusu a Harry najednou zase začal ruku odtahovat. Snažila jsem se ji držet a dostat tu jahodu do pusy, ale spíš jsem byla s jahodou jak magnet. Harry táhl svou rukou k sobě a tím táhl i mě. Už jsem měla jahodu na dosah. Harry se zašklebil a já si až teď uvědomila, že jsem u něj až moc blízko. Jahoda zmizela z mého zorného pole a objevil se v něm Harryho obličej. Okamžitě se přisál svými rty na ty moje a začal mě líbat. Nejspíše bych se odtáhla, kdybych toho byla schopná. Jenže Harryho polibek byl něžný a pomalý. Jako kdyby líbal křehkou věc a nechtěl ji rozbít. Já jsem ta křehká věc.