Deadly races! 1. [H.S.]

-58-

"Je to všechno?" kouká táta do auta, které si nedávno koupil. Dělat ochranku mafiánovi očividně vynáší. Začal jako nicka. Vyhazovač v baru, kde potkal mámu. Nasypal jí a když zjistil, že je těhotná, snažil se jí být oporou. Po měla narození se matky život vrátil do starých kolejí. Po prvních pár měsících to s ní vzdal a mě jí nechal. Naprosto ho chápu, ale mohl si mě vzít potom sebou. Občas se za mnou stavil, přinesl mi dárek, prohodil pár slov a zase zmizel. Pořád stejná rutina, kterou musel projít. Za Tomáš mámou nikdy neprohodil ani slovo. Pak jsem začal dělat průsery a on začal jezdit víc. Snažil se mě brát ven, ale většinou mě doma nezastihl. Kriminál a otec na popud matky zakročil.

Pohled 3. osoby:

"Maminko?" šťouchá do maminky, malý kudrnatý chlapček.

"Maminko já mám hlad" zkouší to znovu, když mu matka stále neodpovídá.

"Nech mě být Harry" otáčí se na druhý bok. Zase ten samý odér. Cigarety a alkohol. Jeho matka zase pila a teď je unavená. Alkohol ji vysílil. Nedokázala by tomu dítěti dát ani rohlík.

Malý špuntík slezl z postele a ťapkal zpět do kuchyně. Snažil se vylézt na linku, aby se dostal alespoň do skříňky pro něco malého k zakousnutí. Skříňka je prázdná. Máma nic nekoupila. Nestihla to, protože dlouho spala a když se vzbudila, měla už být u Clarka. Nový přítel, který s ní žije život, jaký ona chce.

Harry opatrně slezl z kuchyňské linky, ale jeho ručička při skoku dolů omylem shodila skleničku, která dopadla podlahu a roztříštila se na miliony kousků.

"Maminka se bude zlobit" kouká Harry na střepy a nakonec se je snaží sebrat. Hned o první se pořeže, ale chová se statečně. Snaží se neplakat.

"Velký kluci to musí vydržet" slova, které od matky slýchával často, když si třeba poranil koleno, se mu teď přehrávají v hlavě.

Z jeho bříška se ozval zvuk oznamující hlad.

Zbrkle vstal od střepů a rozběhl se ke dveřím ven. Doufal, že sousedka od vedle bude doma a zase mu třeba alespoň udělá kakao.

"Teto?" ťuká na dveře a kouká škvírkou na dopisy dovnitř domu. Znovu ťuká.

"Harry?" překvapená postarší dáma si prohlíží klučinu stojící před ní.

"Kde máš botičky" shýbá se k němu. Hned k ní natahuje ruce a ona ho k sobě přišpendlí v objetí. Vyzvedá ho do vzduchu. Už je zase zlitá po svém nočním flámu a Harry je sám. Běží ji hlavou. Pousměje se když si všimne že má Harry poruby tričko.

"Mám hlad, ale maminka říkala ať ji nechám být" začne najednou fňukat Harry. Bolí ho pořezaný paleček.

"Co to máš s prstíkem?" vyleká se hned sousedka.

"Omylem jsem shodil skleničku a chtěl to uklidit" přizná se hned Harry.

"Tak pojď. Uklidíme to a pak obujeme botičky a půjdeme se někam napapat" navrhne mu a špunt v její náruči souhlasí.

*Harry*

"Jsme tady" vyruší mě táta z přemýšlení. Myslím jen na ní. Doufám, že si můj dopis přečte. Musí si ho přečíst.