Deadly races! 1. [H.S.]

-77

Nějaké vzpomínky?" pozorovala jsem Harryho, jak se rozhlíží po okolí, kterým právě projíždíme.

"Moc" řekl jen a víc stiskl mou dlaň. Cesta je najednou příjemná, než ta předešlá. Dokážeme se zase najednou v klidu bavit. Jako kdyby se nic nestalo.

"Řekni mi nějakou" usmála jsem se.

"Vidíš tamhle to hřiště?" ukázal jedním směrem. Malé hřišťátko vykouklo zpoza domů a já se snažila si na něm představit Harryho. Jak se houpe na dřevěné houpačce zavěšené na lanech. Nebo jak sjíždí skluzavku, na které už i z dálky je poznat její používanost.

"Pamatuji si, jak jsem si na něm rozbil koleno a nebrečel jsem. Dostal jsem pak od Donny lízatko" usmíval se nad myšlenkou. Jak roztomilé, že neplakal.

"Byl jsi statečný" přejela jsem mi bříškem palce po ruce.

"Jo" vydechl.

"Kdo je Donna?" nemohla jsem se nezeptat.

"Ta co mě vychovávala" uvedl mě do obrazu.

"Aha" usmála jsem se a nastalo další ticho. Myslím, že je Harry trochu nervózní ze setkání s Donnou. Napadá mě pár otázek. Bude jeho máma doma? Uvidím jí? Bude jí chtít Harry taky vidět?

"Tak jsme tady" zastavil u krajnice a vypnul motor. Ale k vystupování se moc nechystal. Musím mu nějak pomoc.

"Bojíš se?" první nevinná otázka a Harry si hned složil hlavu do dlaní.

"Zabouchne mi dveře před obličejem" mumlal a já mu dala ruku na záda a pomalu jsem mu rukou po nich kroužila.

''Takhle fňukat můžeš, až to skutečně udělá'' snažila jsem se, aby se nějak vzchopil.

''Já rozhodně nefňukám'' napřímil se. Konečně se rozhodl vylézt z auta a tentokrát vypadal sebevědomě. Zatímco já jsem začala panikařit. Co když se tohle všechno posere?

''Dej mi ruku'' poprosila jsem Harry a on to s radostí udělal. Cítím se teď líp, když vím, že mě někdo drží. 

''Fajn. Minuta napětí nechť započne'' zmáčkl Harry domovní zvonek a já za dveřmi uslyšela příjemnou melodii zvonku. Nevím, co očekávám. Starou hrbenou ženu a nebo naštvanou paní, která práskne dveřmi, jen co je otevře. Kroky za dveřmi a pomalé otevírání. Mladá žena, která změnila výraz z klidného na šokovaný. Jestli je tohle Donna, tak se musela o Harryho starat ve svých dvaceti letech.

''Harry'' vydechla a roztřásl se jí spodní ret.

''Pane bože Harry'' vrhla se mu okolo krku a po tvářích jí stékaly veliké slzy. Drtila ho v objetí, stejně jako on ji. Tyhle shledání jsou asi nejvíce dramatické.

''Máš další tetování?'' prohlížela si ho Donna a pak jí sjel pohled na mě.

''Doufám, že to není tvá dozorkyně'' zavtipkovala. Harry si mírně odkašlal a já něj pohlédla, abych zjistila, co z něj vlastně vyleze.

''Tohle je Jasmine'' řekl to jméno, co mi přímo trhá uši.

''Radši jen Jay'' natáhla jsem k ní ruku a čekala, až si se mnou potřese. Měla pevný stisk. Takový lidé bývají nejupřímnější. 

''Jsem Donna Radši jen Jay'' další vtípek a já se snažila o malý úsměv.

''Co tady děláte? Přijeli jste navštívit samotnou Donnu?'' poplácala Harryho po zadku a ten trochu ustoupil dopředu. Začala jsem se smát, když jsem viděla, jak moc  přátelská Donna je.