Letní láska? (Jmenuju se Martin)- dočasně pozastaveno

Kapitola 4

"Kam jdeme?" zeptám se ho.

"Uvidíš!" řekne a když se ho na něco zeptám neodpoví.
Asi po 10 minutách mi řekne ať zavřu oči a zaváže mi je krásně voňavým šátkem.

Pořád mnou točí a já si připadám jako při hře na slepou bábu. Pak přestane... konečně... Uff
Pomalu jdeme mně neznámým směrem.
Asi po 5ti minutách zastaví. Na 3,2,1 mi sundáme šátek a já se rozhlédnu. Zvláštní, tady jsem nikdy nebyla, hmm... ale je to tu moc hezké!

"Kde jsme?" zeptám se.
Markéta (J), MARTIN (M)
M: Jsme v části lesa která patří dědovi a bez povolení se sem nesmí.
J: Tak proto to tu neznám :-)
M: Musel jsem ti to tu ukázat.

Pohled Martina:
Já to tu prostě zbožňuju ☆, je to tu tak magické a říkal jsem si, že se do toho Markétka zamiluje. Udělám teď vše co je v mých silách abych si ji získal. Je tak krásná. Snad mě navždy nehodlá brát jen jako kamaráda.

Najednou nevidím Bestíka ale když se pořádně podívám na na zemi sedící Markét, všimnul si ,že ho má na klíně a mám pocit, že je najednou smutná.

Já (J), Markéta (M)
J: Vše v pořádku Markét?
M: No, asi jo.
J: No, mně se moc v pořádku nezdáš. Stalo se něco?
M: Víš Marťo, je to tu tak nádherný, Ty jsi na mě milý a sedí na mně Besťa, ale přepadá mě pocit smutku a nevím proč. Možná že tu nemám svou fenku Cindy, ale nevím to jistě.
J: Se mnou nemusíš být smutná, jsem tu pro tebe a nemíním to měnit.

Co se asi děje, nevím jestli ji smím obejmout, chtěl bych, ale třeba se ode mě odtáhne. Dám ji tedy ruku na rameno.
Je sice teplo ale přijde mi, že jí je zima, mírně se klepe. Neváhám, sundám si tenkou mikinu a přehodím ji přes její ramena. Vzhlédne ke mně a poděkuje mi. Zvedla se a koukala se mi do očí, náhle ucukla pohledem někam vedle mě. Pokynul jsem hlavou na znamení že půjdeme. Šli jsme velmi pomalou chůzí až k okraji lesa. Pak jsem se zastavil protože byla kousek za mnou.
Usmál jsem se na ni a ona přidala do kroku.

Když jsme byli skoro ve vesnici zastavila se pro změnu ona.
Pohlédla na mě zoufalým pohledem a pak ze sebe vykoktala že se jí ještě nechce k babičce. Usmál jsem se na ni šibalským pohledem a řekl jestli nechce jít k nám. Chvilku váhala ale pak souhlasila.

Ahoj, děkuji všem za přečtení a určitě budu moc ráda když příběh nějak hezky ohodnotíte ;-) ♡♥♡
Pemesinka