Letní láska? (Jmenuju se Martin)- dočasně pozastaveno

Kapitola 24

Celou cestu autem jsme brečeli, všichni, i mamka, pro kterou to byla jen tchýně.
Vzalo nás to moc a moc.
Když nám to ten doktor oznámil, myslela jsem, že mám zástavu taky.

Dojeli jsme 'domů' a já vyčerpaně skočila na postel.
Je přesně 5 hodin odpoledne, ale já jsem tak unavená a vysílená.
Nevím, jak dlouho jsem ještě brečela, ale vzbudila jsem se a venku byla tma.
Koukla jsem se na hodiny na mobilu a bylo 11.
Asi si říkáte, že bych měla mít hlad, ale pravdou je, že na jídlo nemůžu ani pomyslet.
Vím, že venku už je tma, ale je mi to nějak jedno.
Vzala jsem svůj long a šla se projet.
Rodiče byli ještě vzhůru, ale nevadilo jim to. Jsou to celkem chápaví lidé :-).

Jela jsem a poslouchala písničky.
Byla jsem u jednoho pole a napadlo mé si sem na chvilku sednout a pozorovat hvězdy.
Sundala jsem si mikinu a položila ji na zem.
Bylo to tak krásné, člověk na chvilku na všechno špatný zapomene a je šťastný. To ovšem po chvilce pomine a vy si zase na všechno vzpomenete.
No, co dodat.

Domů jsem přijela chvilku po 12. hodině a rodiče už spali.
Lehla jsem si a do chvilky usnula.

Vzbudila jsem se relativně brzy.
Teda na mě.
Bylo osm a už se mi nechtělo vstávat.
Kupodivu jsem teď nepřemýšlela o babičce, ale o Martinovi.
Jsem rozhodnutá, odpustím mu.

Šla jsem hned do koupelny a vyčistila jsem si zuby, učesala se a nakonec jsem si udělala lehký make-up a řasenku.
V kuchyni už na mě čekala mamka se snídaní. Táta ještě spal. Jak jinak.
U nás v rodině se prostě spí dlouho.

Markéta (J), máma (M)
M: Markét, dneska po obědě se vracíme do Prahy. Za 2 týdny sem pojedeme vyklidit věci a tak.
Souhlasíš?
J: Ano mamko, tak bych to udělala.
Půjdu se teď projít.
M: Tak přijď na oběd.
J: Dobře, tak zatím.

Přesně jsem věděla, kam jdu.
K 'tomu' rybníku, kde jsme se poznali.
Mám tu ten krásný pocit nostalgie.
Je to prostě moje místo.

Asi za hodinu jsem byla zpátky.
Byla jsem na mobilu a ve 12 jsme měli oběd.
Po obědě jsme měli jet a já pořád nebyla usmířená s Martinem.
Rodiče už nesli věci do auta a já se vydala za Martinem.
Byla jsem na jejich zahradě a stála před dveřmi.
Mám zazvonit, nemám zazvonit?

Tákže chtělo by to, abych vynyslela nějaký pozdrav, kterým začnu tzv. moje kecy.
Hmm, co třeba: Čauky Bestinky ♡
Tak, začnu znovu.

Čauky Bestinky ♡,
tak jak se vám dnešní díl líbil.
Výtky nebo nápady?
Budu ráda za vaše názory.
Vote+komentáře
Vaše Pemesinka ♥♥♥