Kapitola 28

508 35 9
                                    

Pizzu jsme dojedli a přibližně za hodinu a půl nás měli vyzvednout rodiče.
Nechápu ovšem to, že nám mamka předtím neřekla, že vůbec nějaký pohřeb bude.
No neva....

Projíždím Instagram a už netrpělivě čekám na to, až pro nás přijedou.
Nemám moc, co dělat, a hrozně se nudím.
Člověk se vždycky celých 10 měsíců, co musí být ve škole, těší na léto, a pak neví, co má dělat.

Dnešek bude opravdu hrozný, navždy se rozloučím s babičkou, která mi teď tak chybí...
Navždy bude v mém srdci ♥.

Sedím v autě a pozoruji krajinu kolem. Ve sluchátkách mi zrovna hraje písnička Little Thinks. (Máte v médiích, povinně pustit.)
Kdyby mi tak tohle zpíval Martin: You'll never love yourself half as much as I love you
And you'll never treat yourself right darlin' but I want you to
If I let you know I'm here for you
Maybe you'll love yourself like I love you, oh.

Bohužel, to se asi nikdy nestane.
I přesto už teď vím, že ho budu milovat navždy a samozřejmě mu hned, jak to půjde, odpustím.

Cesta plynula dál a dál a my už byli skoro na místě (konečně!).
V domě jsme se všichni převlékli do smutečního.
Já měla tohle:

Tyhle šaty jsem měla vždycky ráda, ale po dnešku mi budou připomínat tak smutnou událost

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Tyhle šaty jsem měla vždycky ráda, ale po dnešku mi budou připomínat tak smutnou událost.
Každopádně, život jde dál a my s tím nic nenaděláme.
S bráchou jsme čekali, než se rodiče upraví a pak jsme vyšli směrem k místnímu kostelíčku.

Pohřeb byl opravdu hrozně smutný.
Tak moc mi chybí a nejhorší na tom všem je, že už mi ji nikdo nevrátí.
Všichni, (Teď se mi sem nehodí žádbé slovo, protože hosté zní v tomto případě dost divně.) co se pohřbu účastnili, pomalu a velmi sklesle odcházeli z kostela.
Já a zbytek mé rodiny jsme se s ní naposledy rozloučili a potom jsme se vydali zpět k ní do domu.
Dneska a zítra nás ještě bude čekat dlouhé vyklízení babiččiných věcí.
To zase bude.

V domě jsem se převlékla do legín a dlouhého trička.
Chtěla jsem se na chvilku projít.
Vzala jsem tedy mobil a sluchátka a řekla rodičům, že musím na chvilku na vzduch.
Nevadilo jim to.
Zapla jsem si tedy písničky a šla směr les.
Sluníčko nádherně svítilo a bylo krásně teplo.
Tak akorát na léto.

Čauky Bestinky, máme tu další díl.
Ano opravdu jsem něco vydala, potlesk prosím :).
Nějak sem nemám moc co napsat, tak asi pa :-)
(Samozřejmě budu ráda za jakékoliv ohlasy- votes, komments...)
Vaše Pemesinka ♡

Letní láska? (Jmenuju se Martin)- dočasně pozastavenoKde žijí příběhy. Začni objevovat