Kapitola 9

741 50 2
                                    

Ahoj, jelikož by se nedělo nic zajímavého, tak jsem děj posunula o 2 týdny později.

Pohled Markéty:
Ráno vstanu.
Pozdravím babičku, ale neodpovídá.
Asi mě neslyší.
Vyčistím si zuby, namaluji se a učešu se.

Přijdu do kuchyně a babička sedí na gaučíku.
"Ahoj babi." Řeknu znovu.
"Ahoj Filípku." (Pro připomenutí, Filip je bratr Markéty.) Odpoví mi.
"Babi, to jsem já, Markéta, Filip je doma." Začínám mít o babičku strach.
Proč si mě plete a Filipem?
"Pojď babi, uložím tě do postele, hezky si odpočineš, jo?"
"Dobře, Filípku, odpočinu si." Tuto odpověď jsem nečekala. Až ji uložím do postele, zavolám tátovi.

Markéta (M), Táta (T)
M: Ahoj tati, vyskytl se mi tu takový docela velký problém.
T: Co se děje, Markétko?
M: Babička blbne, je úplně mimo.
T: Co je s ní?
M: Po probuzení jsem ji našla sedět na gauči v kuchyni a ona si myslela, že jsem Filip.
T: Aha.... Odmlčel se
M: Tati, co mám už sakra dělat?
T: To právě nevím, je to zvláštní.
M: No, to je.
T: Tak ji nech prospat a zavolej mi, jak se chová, až se vzbudí. Když tak přijedu.
M: Ok, tak ahoj.
T: Ahoj.
Zavěsil, mám o babičku trochu strach.
Co se bude dít dál?
Netrpí nějakou chorobou?
Snad to byl jen nějaký zkrat.

Měla jsem jít s Martinem na zmrzlinu, ale zavolám mu, že nemůžu.

Sedím vedle babičky a čekám až se probudí. Už spí asi 3 hodiny a nevypadá to, že se brzy vzbudí.

Přijde mi, že právě otevřela oko.
Teď i to 2.
Posadila se a na co se jako první nezeptala: "Nemáš hlad, Markétko?"
Ať jí předtím bylo cokoliv, tak teď už je jistě v pořádku.
Mám jí to říkat / nemám jí to říkat?
Asi nejdřív zavolám tátovi.
"Trochu babi, ale není to nějak moc velký hlad. Jdu zavolat domů, už jsme spolu dlouho nemluvili."

Vyjdu ven, ať to babička neslyší.

Markéta (M) Táta (T)
M: Ahoj tati, tak už se probudila.
T: Jo, a ví, kdo jsi a kde je atd.?
M: Myslím, že momentálně je úplně v pořádku. Dokonce se mě zeptala, jestli nemám hlad.
T: Tak to byl asi jenom nějaký malý výpadek paměti.
M: Asi jo. Dneska ji budu celý den doprovázet i na záchod nebo do sprchy.
T: Dobře, kdyby něco, tak zavolej.
M: Tak jo, pa :-).
T: Pa.

To je pro dnešek všechno, asi jste nečekali že se stane něco takového.
Doufám, že vás tento díl bavil.
Nebudu říkat, že mě nepotěší ☆.
Pemesinka

Letní láska? (Jmenuju se Martin)- dočasně pozastavenoKde žijí příběhy. Začni objevovat