Letní láska? (Jmenuju se Martin)- dočasně pozastaveno

Kapitola 33

Let utíkal a zanedlouho ohlašovali, že se bude přistávat.
Připoutali jsme se a čekali, než letadlo přistane.

Našli jsme naše kufry a vyšli jsme před letiště.
Nastoupili jsme do jednoho taxíku a Martin řidiči nadiktoval jméno apartmánu, kde máme bydlet.
Jeli jsme přibližně 10 minut, protože jsme bydleli v Kalamaki, které je jen kousek od letiště.

Uvítali jsme se se správcem a on nás zavedl do našeho apartmánu.
Vybalili jsme si některé věci z kufru.
Dohodli jsme se na tom, že vyrazíme k moři.
Namazali jsme se a oblékli se do plavek, já si ještě přes plavky dala takový ten "hábit".
Do tašky jsme si dali ručníky, vodu (nebo spíše led v láhvi) a krém na přimazání se. Do rukou jsme vzali slunečník.
Martin už tu jednou byl, a tak věděl, kudy máme jít.
Došli jsme ke skoro prázdné pláži, kde bylo jen pár lidí.

Rozložili jsme slunečník a ručníky.
Sotva jsem si stihla sundat "hábit", Martin si mě hodil přes rameno a nesl mě do moře.
Ani mi to nevadilo, stejně bych tam šla.
Rozběhl se a když už jsme byli trochu hlouběji, hodil mě do vody.
Jen co jsem se dostala na hladinu, vyhledala jsem ho pohledem a začala ho tahat pod vodu.
Menším problémem ale bylo, že je minimálně o 18 cm větší než já a o hodně silnější. Ani jsem s ním nehla.
Z mých neúspěšných pokusů dostal Martin obrovský záchvat smíchu, nejdříve jsem se na něj uraženě podívala, ale potom jsem se začala taky smát.

Tak za hodinu jsme si lehli na pláž a já si četla ve stínu.
Náš milý Martínek se zatím opaloval na sluníčku (ne, asi ve stínu :)).
A pak mě napadala sladká pomsta.
Kousek od nás byly dvě malé děti mluvící anglicky, a tak jsem si od nich půjčila kyblíček.
Nabrala jsem do něj vodu z moře a nic netušícího Martina jsem polila.
Ten vypadal jako kdyby dostal epileptický záchvat.
Potom ale vystřelil na nohy a okamžitě se snažil vymyslet, jak mi oplatit moji odplatu.
Byl velmi kreativní...
Samozřejmě, že mě hodil do moře...zase :D.
Vykoupali jsme se tedy znovu a pak jsme si šli dát zmrzlinu.

I se zmrzlinou jsme se vydali zpět na naše "stanoviště".
Pobrali jsme těch pár věcí, co jsme tu měli, a šli jsme k bazénu, který byl  u restaurace vedle našeho apartmánu.

Koupali jsme se a potom jsme si dali sendviče.
Měli je tu moc dobré a byli tu krásní číšníci. Ale Martin je Martin ♥.
Když jsme odsud odcházeli, všimla jsem si, jak žárlivě na ně Marťásek kouká.
No jo, je to moje trdlo.

Čauky Bestinky, další díl je tu.
Doufám, že jste zavzpomínaly na léto, když je teď venku zima jak v pr*eli. Ale berme to pozitivně, za 2 a půl měsíce tu jsou Vánoce a za 8 a půl měsíce letní prázdniny. To už je za chvilku XD, prosím nechte mě při tom :D.

Ps: Byla bych hrozně moc ráda, kdyby jste se podívali na můj nový příběh  Nelli Nessi.

S láskou vaše Pemesinka ♡♡♡