Po snídani mi volala mamka, jestli se u nich nechceme stavit. Martin souhlasil, a tak jsme se pomalu oblékli a vyrazili jsme. Když jame vyšli před barák, došlo mi to, že Martin bude muset požádat mé rodiče o svolení k svatbě. Martin s tím ale očividně počítal, protože místo toho, abychom šli do auta, šli jsme do květinářství. Martin koupil mé matce nádhernou květinu. Vyšli jsme z obchodu ruku v ruce k autu. Na Martinovi bylo trochu vidět to, že je nervózní. Kdo by ale nebyl.
Dojeli jsme před náš starý dům a vystoupili jsme z auta. Znovu jsem Martina chytla za ruku a rychlejší chůzí jsme došli k domovním dveřím. V kabelce jsem vyhrabala klíče a odemkla jsem nám. Jen co jsme vešli do domu, mamka už nás vítala. Vešli jsme do obýváku a posadili se ke stolu. Do místnosti vešel taťka a i s ním jsme se pozdravili. A pak to začalo. Martin opravdu žádal moje rodiče o mou ruku. Oba souhlasili a my byli štastní. Povídali jsme si s nimi až do oběda. Mamka uvařila úžasné kuře na paprice. "Bylo to opravdu výborné." Pochválila jsem mamce jídlo. "Děkuju moc, zlatíčko." Odpověděla mi. Tak za 15 minut jsme od tamtud vyjeli.
Doma jsme nebyli moc dlouho, protože Lucku napadlo, že i s jejím přítelem Petrem půjdeme do aquaparku. I když jsme se předchozí týden koupali až až, souhlasili jsme. Už zase jsem měla hrozné dilema, jaké plavky si mám vzít. Nakonec jsem se rozhodla pro tyto:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dobalila jsem si tašku a čekala jsem, až si dobalí i ten náš Martin. Hrozně dlouho mu to trvá.
Nastoupili jsme do auta a vyjeli jsme do aquaparku. V rádiu hráli pár let starší písničky. Když začali hrát Lost on you, začala jsem si zpívat. (To jsem ještě nevěděla, že si to budu muset zpívat až do zítra.) (Pozn. autorky: Tu písničku máte v médiích, ale upozorňuji, je hodně chytlavá. Každopádně, jestli vám to nevadí, tak si ji pusťte. Dneska si ji zpívám celý den.)
Dojeli jsme na parkoviště a hledali volné místo. Nakonec jsme jedno našli. S Luckou a Petrem jsme měli sraz před budovou aquaparku. Když jsme tam došli, ještě tam nebyli. Netrvalo to ani pět minut a už jsem je spatřila. Zamávali na nás a společně jsme se vydali dovnitř. Zaplatili jsme si vstupné a šli jsme do šaten. V kabinkách jsme se převlékli a ve sprchách se následně osprchovali.
Konečně jsme vešli do velké haly, ve které byl plavecký bazén a v horním patře pár restaurací. Zde jsme si odložili ručníky, jinak jsme touto halou prošli a vešli jsme k umělému moři. Tuto halu jsme také prošli a ocitli jsme se u tobogánů. Chvilku jsme se jak pětileté děti dohadovali o to, na jaký tobogán půjdeme jako první. Nakonec jsem vyhrála já, s mým nápadem jít na oranžovou skluzavku. Sedli jsme si na okraj a odstartovali to. Na 3-2-1 jsme se všichni čtyři odrazili a více méně volným pádem jsme letěli dolů. Dopadli jsme do vody a zvedli jsme se.
Čauky Bestinky, tak tu pro vás mám další díl. Doufám, že se vám líbil. I s mou řečí to má 539 slov. Brzy dosáhneme 10 000 přečtení. Chtěla jsem se vás zeptat, jestli by jste jako speciál ocenili charakter ask. Budu ráda, když mi odpovíte.
