Letní láska? (Jmenuju se Martin)- dočasně pozastaveno

Kapitola 16

Je ráno. Už je to třetí den od toho, co jsem Martina viděla s tou holkou.
Teď už se jen těším na to, jak bude dělat, že se nic nestalo, a že o ničem neví. Zajímalo by mne, jak zareaguje na to, že jsem je viděla.

Vstala jsem z postele a líně si šla čistit zuby, česat se as pak jsem se vysprchovala.

Nikdy jsem nevnímala, jak je úžasný pocit, když na vás kapají kapky teplé vody.
Po sprše jsem se zabalila do chlupatého županu a vyšla směr kuchyně.

V kuchyni už byla babička a dělala lívance. Miluju její lívance ♡.
Hned mi podala talířek a na něj jsem si nabrala pět lívanců.
Z lednice jsem si vytáhla borůvky a šlehačku. Tahle kombinace je asi nejlepší. Už od malička mi to moc, moc, moc chutná.

Sedla jsem si ke stolu a dala na 1. lívanec šlehačku. Na to jsem nasypala pár borůvek.
V místnosti bylo slyšet jen mé jedení a polykání. Normálně nejsem při jídle hlasitá. U lívanců však hrozně moc hltám.

Až teď jsem si všimla mého županu, já se zapomněla obléknout.
Šla jsem hned do pokoje a vzala si obyčejné triko s krátkým rukávem a šedé tepláky z H&M.
Bez přemýšlení jsem si navlékla teplé ponožky se Santou.
Pak jsem do ruky vzala knížku a šla jsem si ven sednout na houpačku.
Je asi 9 hodin, ale je docela teplo.
Odpoledne bude určitě kolem 30°.

Asi po hodině čtení mě vyruší mobil.
Volá mi mamka. Co mi asi chce?

Z hovoru jsem se dozvěděla, že sem jedou na oběd a budou mi tu instalovat wi-fi.
Alespoň budu mít co dělat.
Jdu to říct babičce, nevím jestli s tím počítá.

Ok, počítala s tím, jen mi to zapoměla říct.
Teď už zase sedím na houpačce, ale nečtu si, přemýšlím nad Martinem.
Už zase, celé ty 3 dny mi ničí život a ani o tom neví.
Z mého přemýšlení mě vytrhne až zvuk přijíždějícího auta.
Jsou tu. Konečně. Docela se mi stýskalo.

Mamka vystoupí jako 1. z auta a v ruce drží nějakou krabici, asi od O2.

Přivítala jsem ji a pak z auta vystoupil i táta a brácha.
Zatím co táta mě šel obejmout, Filip čuměl do mobilu.
Ten je na něm opravdu 24 hodin denně.
To tam snad ani tolik není Martin.
A je to tu tase. Už zase přemýšlím nad Martinem.
Zase ten sžíravý pocit vevnitř.
To se snad nikdy nevzpamatuju?

Vím, že teď nic dlouho nevyšlo ale nebyl čas, ani možnost to vydat.
Snad se vám dnešní díl líbil.
Můžete zanechat hvězdičku nebo komentář. ;-) ;-) ;-)
Pemesinka