Nastal čas na to, hodit za sebe kytici. Všechny ženy (Nemohu najít žádný vhodný slovo.) si stouply za mě a já ji hodila. Když jsem se otočila, zjistila jsem, že ji chytila Lucka. Musela jsem se usmát. Bylo by opravdu vtipné, kdyby se s Petrem do roka vzali. Když Petr zjistil, že Lucka tuto kytici chytila, udělal ze srandy zděšený pohled.
"A ještě jedno překvapení pro Vás máme!" Oznámila nám Lucka. "Připravili jsme krátké video okamžiků, které jsme s Vámi až do teď zažili." Když video skončilo, byla jsem hrozně dojatá. Začaly mi téct slzy štěstí. Musela jsem je však rychle zastavit, nechtěla jsem totiž, aby se mi rozmazala řasenka, stíny, linky... "Ježiši, to je úžasné." Pochválila jsem jejich práci. "Děkujeme moc!" Přidal se Martin.
Když se zase volná zábava zase rozjela, začala jsem si povídat s Martinem a našimi rodiči. Byla jsem opravdu šťastná, že dnešek byl přesně podle našich představ. Ne, on nebyl přesně podle našich představ, on byl 1 000x lepší.
Když už většina hostů odjela, rozhodli jsme se to ukončit. No není se čemu divit, je něco kolem půl čtvrté ráno. Zbytek hostů si tedy zavolal taxíka a my byli dohodnutí s mojí mamkou, že už nic nepila od skončení obřadu. Jí to nevadilo, nepije moc. Nasedli jsme tedy s Martinem do tátova auta a mamka nás hodila domů. Pak s tátou odjela k nim. Aby bylo jasno, nikdo z nás toho moc nevypil, jen jsme prostě nemohli po pár skleničkách vína řídit.
Doma jsem musela Martina poprosit o to, aby my pomohl dostat se z šatů 👰🏻. Jen co mi pomohl z šatů, odhalila jsem se před ním skoro nahá. Musela jsem se pousmát nad jeho výrazem. Kývla jsem hlavou směrem k posteli a on přikývl. "Naše telepatie musí vypadat zvláštně." Pomyslela jsem si před tím, než mě položil na postel.
Ráno jsem se probudila jako první, Nechtělo se mi ale vstávat a tak jsem se jen pevněji přitiskla k Martínkovi a znovu zavřela oči. V hlavě se mi příjemně ozývalo "Spolu, navždy.". Nevím jestli jsem byla jen v polospánku, nebo jestli jsem ještě usnula, ale byl to příjemný pocit. Když jsem znovu otevřela oči, zjistila jsem, že se na mě Martin kouká. "Dobré ráno prinsezno 😘." Řekl a dal mi pusu. "Dobré, princi." Odpověděla jsem mu a natáhla se pro další pusu. Takhle jsme se v posteli váleli ještě tak půl hodiny a potom jsme vstali a společně udělali snídani.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Není nad palačinky." Konstatoval Martin. Musela jsem s ním souhlasit, protože mám pro palačinky slabost.
Celý den jsme se jen váleli v posteli, nebo na gauči a sledovali filmy. Rozhodli jsme se, že na svatební cestu nepojedeme. Cestujeme spolu hodně a všechny naše "cesty" jsou pro nás jako svatební.
Když jsme šli spát, uvědomila jsem si, na co jsem včera zapoměla.
Čauky Bestinky, tak jsem tu s dalším dílem. Na co myslíte, že Markéta zapoměla? No, to se dozvíte až v dalším díle. #jarikalazejsemsvine😁.
