Letní láska? (Jmenuju se Martin)- dočasně pozastaveno

Kapitola 14

Nechápu, jak všechny důchodce může pořád bavit honit se za slevami. Co by asi babička bez těch slev dělala? No, bude to je smysl jejího života.
Alespoň, že jsou takoví všichni.

Čekáme na bus a ten pořád nikde, měl tu být už před 5 minutama.
Ach jo. Tak se tu trochu projdu, hned u zastávky je park.

Vejdu dovnitř a tam na lavičce sedí Martin, to by bylo ještě dobré, ale ona tam sním sedí nějaká (Jak říct slušně slovo kurva?, Ona tak totiž opravdu vypadá, je hrozně zmalovaná a má opravdu dost odhalující šaty.) a už to vypadá že se spolu budou líbat, když vidím v dálce autobus. Dobře, u tohohle fakt nemusím být, pomsta bude sladká. Zkusím na Martina hrát, že jsem je neviděla. Je to debil.

S babičkou jsme nastoupily a když bus jede kolem parku radši zavřu oči. Nechci je vidět, přece jenom Martina pořád miluju.

Došly jsme k baráku a aby to nestačilo, tak k tomu, že jsem viděla Martina, tak babička zrovna teď musela dostat svůj "záchvat". Najednou netušila, co se děje, odhodila své tašky a upadla na zem. Naštěstí jsem ji nějak tak chytila a dovlekla dovnitř.
Položila jsem ji na postel a doufala, že bude brzy v pořádku.
Usnula, a tak jsem si došla pro knížku a četla jsem si u ní.

Pořád se z toho Martina nemohu vzpamatovat.
Jak mi to mohl udělat?
Počkám, jestli mi sám něco neřekne, a když ne, tak to na něj vyklopím.
Tohle si dlouho líbit nenechám.
Proč musím milovat zrovna jeho?
Kéž by se alespoň babička probrala.

Už spí asi hodinu, jestli to s ní bude ještě horší a horší (a to vím, že bude), tak to asi moc nedám.

Jsem hrozně vyčerpaná, už se hrozně dlouho snažím nerozbrečet.
Šla bych spát, ale potřebuji počkat než se babička vzbudí, abych věděla, že je v pořádku.
Jako kdyby to věděla, tak se probouzí.

Naštěstí byla v pohodě, tak teď ležím v posteli a brečím, proč to zadržovat?

Asi po 2 hodinách jsem usnula.
Vzbudila jsem se a bylo asi 3 ráno.
Teď už nejsem unavená, takže stěží usnu. Co budu dělat?
Ležím jen tak v posteli a nevím co s Martinem. Já ho opravdu moc miluji, ale co on mě? Kdyby mě miloval, tak se přeci nelíbá s jinou.

Nechápu jak, ale najednou jsem zase usla.
Teď je asi 8 ráno, tak vstanu a půjdu se podívat za babičkou.

Ještě spí, tak ji nechám.
Dělám snídani, když v tom mi cinkne mobil. Zpráva. Od Martina.
Pomalu ji otevřu a je tam napsáno.

Ahoj zlato, momentálně nemám čas na vysvětlování, kde jsem a proč tu jsem, ale neboj, za týden už jsem u tebe :-*.
Marťásek

No to si ze mě snad dělá prdel?
Tak on se nevzmůže ani na to, aby mi napsal, co se děje. A proč mi sakra říká zlato. Pochybuju, že jsem pro něj zlato.

Ahoj všichni, tady Pemesinka.
Tenhle konec (myslím tím konec kapitoly, ne úplný konec ;-)) jste asi nikdo nečekal.
Chci vám strašně moc poděkovat za víc, jak 500 přečtení. Jste věrní čtenáři :-).
Přemýšlím, jaký udělám speciál za 500 přečtení, vyjde asi příště ;-). Jestli má někdo nějaký nápad, tak ať to prosím napíše do komentářů. Jestli si o nic nenapíšete, tak to bude asi hodně dlouhá kapitola.
Vaše Pemesinka :-*