Breaking free

6. Část

Cesta domů je rychlá a předtím, než si to uvědomím jsme ve stájích.

Carter zastavil přepravník přímo před bránou, vedoucí k pastvinám, aby jsme jí snadno dostali z přepravníku.

,,Připravená?" zeptá se mě. Přikývnu, hbitě otevřeme vrata přepravníku. Klisna se vyřítí ven, kozlujíc a kopajíce při běhání kolo ohrady.

Jakmile se uklidnila, začala chodit okolo výběhů, aby se seznámila s ostatními koňmi.

Když jí uviděl Ezhno, nadšeně k ní běžel a snažil se získat její pozornost. Ona si jen odfrkla a ignorovala ho (k jeho velkému zklamání).

,,Podívej se jak má na ní Ezhno zálusk," směje se Carter.

,,Je to tak,"

Chvilku jsme seděli na sloupku a pozorovali je. Koně se pasou venku celý den a vypadají velmi spokojeně. Když uvidím Ezhna válet se, tak zasténám.

,,Ezhno, ne! Teď ti musím dát koupel." hraně nadávám. Vstane a podívá se na mě.

,,Máš jméno pro tu novou?" zeptá se Carter.

,,Už jsem o tom přemýšlela. Pokud by někdy závodila, její celé jméno může být Queen of Hearts, ale mi jí můžeme říkat zkráceně Queenie." navrhnu.

Carter souhlasně přikývne. Ještě chvíli jsme pozorovali koně, ale pak jsme je dali zpět do stáje. Chtělo to trochu přesvědčování dostat Queenie dovnitř, ale nakonec nám vyhoví.

,,Brzy začneme trénovat holka," tiše k ní promlouvám a hladím jí na hřívě.

Tiše zařehtala k velkému nesouhlasu Ezhna. Dupne nohou, nárokujíce si tak pozornost.

,,Oh ty hlupáčku," potlačuji smích.

Vtom uslyším hlasité štěkání, tak se otočím, abych uviděla Beaua, řítícího se ke mě.

Dřepnu si, abych ho pohladila, a on mě olízne.

,,Budeš brzy tátou, co?" Promluvám k němu. Očekáváme, že Chloe bude mít štěňátka příští týden.

,,Pojď Taylor, je večeře." volá mě paní Stoneová.

,,Za minutku jsem tam," zavolám zpátky.

Vyndám telefon a rychle vyfotím Queenie a pošlu jí Joy.

Téměř okamžitě, mi Joy napíše zpátky.

'OMG, je úžasná. Jak jste jí dostali?"

Odpovím jí:

'Vysvětlím ti to zítra'

Mobil si vložím do kapsy a vyrazím na večeři.

Paní Stoneová udělala k večeři lososa a zelené fazole, které jsou vynikající.

,,Všechno co uvaříš chutná jako z gurmánksé restaurace," složím jí kompliment mezi sousty.

,,Děkuju," odpoví s lehkým úsměvem na tváři.

Večeře uteče rychle, potom pomůžu s nádobím než zamířím do postele.

Když začnu stoupat po schodech, zaslechnu debatu z obývacího pokoje. Zastavím se a poslouchám.

,,Nemůžu to před ní skrývat navždy." křičí šeptem paní Stoneová.

,,Vím, ale ještě není ta správná doba! Slíbili jsme, že počkáme dokud jí nebude 18!" argumentuje pan Stone.

,,Já vím, já jen - nesnáším, když jí musím lhát." reptá paní Stoneová, ,,Myslím, že si zaslouží vědět o svých rodičích."

Skoro jsem se zadusila, když zmínila mé rodiče. Déle už nemůžu poslouchat, proto rychle vyběhnu schody, vejdu do svého pokoje a zamknu za sebou dveře. Natáhnu si pyžamové šortky a tílko a zahrabu se do peřin.

Co mi neříkají?

Tak to jsem zvědavá :D, co vy máte nějaké tušení nebo bláznivou teorii? Napište do komentů.