Breaking free

14. Část

Zdá se mi jako bych jela už celé dny, ačkoli to byla pravděpodobně asi jen hodina. Jakmile jsme byli dostatečně daleko, požádala jsme Ezhna, aby zastavil. Ochotně souhlasil, unaven po běhu, kterému jsme ho vystavila.

Sáhla jsem do kapsy a zjistila jsem, že jsem do ní schovala onen dopis. Několikrát jsem se zhluboka nadechla, otevřela jsem pomačkanou obálku a začala jsem číst mě dobře známé písmo mé matky.

Taylor,

teď už ti Stoneovi řekli pravdu, jsem si jistá. Chci aby jsi věděla, že opustit tě byla ta nejtěžší věc v mém životě, ale všechno to bylo proto, aby jsi byla v bezpečí. Všechno co jsme s tvým tátou udělali, jsme udělali pro tebe. 

Pochopím pokud nás budeš nenávidět a už nás nikdy více nebudeš chtít vidět -vlastně je to reakce, kterou všichni očekáváme.

Pokud jsi se rozhodla nás kontaktovat, jdi na policejní stanici a promluv si se strážníkem Petersem. On je jedním z mála lidí, kteří vědí co se s námi stalo. On se na nás může obrátit a pak můžeš být doprovozena do našeho nového umístění. Dali by ti dočasnou falešnou identitu, ale jsme si jistá, že to by pro tebe nebyl až tak velký problém. 

V tuto chvíli si to pravděpodobně nepamatuješ, ale máš tetu jménem Corrine. Vlastní ranč na severu Pennsylvanie, který se jmenuje Maple Ridge Ranch.

V tomto bodě jsem přestala číst, abych chytila dech. Corrine byla moje teta? Nepoznala jsem jí. A ona rozhodně nepoznala mě, a pokud ano, tak to na sobě nenechala znát.

Uchopila jsem Ezhnovu hřívu, jako by to byla jediná věc, která mě tu drží a bez této opory by mě to snadno porazilo.

A po dlouhé pauze, jsem se zase dala do čtení.

Může ti odpovědět na jakoukoli otázku o mě a o tvém otci, i když ani ona nezná přesné místo našeho pobytu. Máme to jako podmínku, abychom jí jednou za čas navštívili, což může být snadno maskované jako dovolená, takže vrahům nedojde o co vlastně jde.

Zlatíčko, nemohu ani říct, jak moc lituji, že tu nejsem, abych tě viděla růst. Kdybych to považovala za bezpečné, vzala bych tě s sebou. Ale nemohla jsem si být jistá, že by tě nezranili, kdyby nás našli.

Udělali jsme to co jsme považovali z nejlepší a budeme toho litovat do konce našich dní.

S láskou,

Máma

Snažila jsem ovládat svůj dech, když mi slzy rozmazali vidění a dopadaly na starý list papíru.

Jsem na ně tak neuvěřitelně naštvaná, přesto za tímto hněvem jsem šťastná, že žijí. Stále nevím, zda jim někdy budu schopná odpustit, že mě tu nechali. Byla jsem sirotkem, kterého po většinu mého dětství nikdo nechtěl. Bylo mi tak bídně, že jsem utekla pryč - mohla jsem umřít, aniž bych kdy dozvěděla celou pravdu.

Byla jsem tak ztracená ve svých myšlenkách, že jsem nezaznamenala zvuk kopyt, přibližujících se ke mě, dokud se Chester nezastavil vedle Ezhna.

,,Taylor" zašeptal Carter a natáhnul se po mé ruce. "Jsi v pořádku?"

"Ne- ale budu" zamumlám, ,,Uděláš pro mě něco?"

,,Cokoliv,"

Předtím než pokračuji se zhluboka nadechnu, částečně, abych znovu získala svůj klid a částečně pro dramatický efekt.

,,Vezmi mě zpět na Maple Ridge Ranch" požádám ho a podívám se mu do očí. Věnuje mi tázavý pohled, proto mu podám dopis.

Během několika okamžiků dopis projede pohledem, oči se mu rozšíří překvapením.

,,Vezmi mě zpět na Maple Ridge Ranch," zopakuji, obrátím Ezhna a pobídnu ho domů.

Začíná to být čím dál tím zajímavější :3