Breaking free

27. Část

Carterův pohled

Nemůžu tomu uvěřit. Taylor a Jake? Jak mi to mohlo uniknout?

Po tom všem čím jsme si prošli, nemůžu uvěřit že se tak zachovala.

A že zrovna s Jakem neméně - vždyť ví, že Joy, její nejlepší kamarádka, je do něj v podstatě zamilovaná. Dokonce vím, že všichni v Oakvillu ví, co cítí.

Ale to není to z čeho šílím. Pokud by byla raději s Jakem, proč mi to prostě neřekla? Jistě, byl bych naštvaný, ale aspoň bych se necítil zrazený.

Vrazil jsme do dvojitých dveřích exitu pravého křídla, abych se nadýchal čerstvého vzduchu a vyčistil si hlavu, což jak vidím jen posiluje můj vztek.

Jen sto kroků odtud běží blondýnka k muži, který jí obejme. Slyším tlumené plakání a skoro jsem cítil soucit - skoro. Protože ve skutečnosti vím, že to jsou Taylořiny šaty - a to znamená, že mi neřekla o mnohem více věcech než o Jakeovi. Protože tento muž určitě NENÍ Jake.

Předtím než jsem mohl čelit setkání s ní, už byla v autě a odjížděli pryč. Očividně mě neviděli.

Kolik kostlivců má ve skříni?

Taylořin pohled

,,Kapesník?" zeptá se mě policajt.

Snažila jsem se říct ano, ale můj hlas je nesrozumitelný, tak jsem se spokojila s kývnutím.

Nejsem na policejní stanici, jak byste si mysleli. Momentálně jsem v hotelu s policejním dozorem. V periodických rozestupech za mnou chodí a kontrolují jestli nepotřebuji kapesník nebo jestli jsem nebyla brutálně zavražděna - to víte, normální věc.

Usušila jsem si oči a tváře, které jsem měla celé pokryté rozmazanou řasenkou. Měla jsme použít voděodolnou - přece jenom jsme věděla co má přijít.

No to není tak úplně pravda. Vůbec jsem netušila, že Jake bude idiot a políbí mě. Nebo to, že Carter uvidí onen zmíněný polibek. Nebo, že se tata katastrofickou událost, která je jako z nějaké řecké tragédie, udá právě před mým odchodem, takže nemůžu a už to nikdy nebudu moct s Carterem smazat.

Takže hádám, že jsem doopravdy nemohla tušit co se stane, abych byla upřímná

,,Z-Zabalili jste pro mě nějaké oblečení?" poposmrkávám. Nic si nepřeji víc, než to, abych už konečně ze sebe mohla sundat tyhle šaty. Ve skutečnosti už nikdy si nechci obléknout žádné formální šaty. Myslím, že pokaždé, když jsem si nějaké obléknu, tak vyšlu signál do vesmíru, který říká 'Prosím pošli na mě katastrofu!' Na Gala večírku, byla postřelena Serenity. Když jsem si oblékla šaty na párty, Charcoal umřel. A teď tohle.

,,Ano - koupili jsme ti nový šatník. Nemohli jsme ti přinést, žádnou z tvých starých věcí. Kromě - šéf nám řekl, že ti máme dát toto."

Sáhl do sportovní tašky a vytáhl ohlávku - ohlávku, kterou jsem okamžitě poznala. Proč bych neměla? Nandávám jí Ezhnovi v podstatě dennodenně.

Vzala jsem zelenou ohlávku strážníkovi z ruky a sevřela jí tak pevně až mi zběleli klouby na rukou. Držela jsem to, jako by to bylo to co mě drží při životě. Zavřela jsem oči, zvedla jí ke své tváři a vdechovala jeho vůni. Na krátký okamžik jsem se cítila jako bych byla zpět ve stáji.

,,Děkuji," zašeptám, nestarajíce se o to, jak jí získali.

,,Oblečení máš v tašce - no necháme tě se umýt." řekl a opustil můj pokoj ještě se dvěma dalšími strážníky.

Vytáhla jsem pyžamo a šla do koupelny. Sundala jsem své nádherné, ozdobené šaty a nechala jsem je zmačkané na hromádce na podlaze. Pustila jsem si horkou vodu a vlezla do vany, nechávajíce vodu, aby mě posílila.

Vydrhla jsem si makeup a tenkou vrstvu potu z tance, ale nejen to.

Vydrhla jsem zbytek Taylor Evans - dívky, jejíž život právě odtekl pryč.