Breaking free

26. Část

,,Oh Andreo vypadáš fantasticky," rozplývám se a přelétnu pohledem po jejích mátově zelených šatech, které jí sahají nad kolena.
,,Děkuji," odpoví a začervená se.
Akorát jsme dorazili a scházíme dolů po provizorním červenem koberci.
Na jeho konci je připraven profesionální fotoaparát s červeným pozadím, kde se necháváme vyfotit.

Když jsem přišla na řadu já s Carterem, fotograf nás začal navádět jak si máme stoupnout.
,,Slečno," začal se silným německým přízvukem, ,,položte si ruce okolo jeho krku. Ano přesně tak. Vy, chlapče, chytněte vaší partnerku za pás. Podívejte si vzájemně do očí a lehce se usmějte. Ano, ano. Teď jedna.. dvě.. tři.."
Na chviličku nás oslnil blesk, když zachytil tento okamžik navždy. Až budu pryč, bude to něco, co bude Carterovi připomínat mě.

Když vcházíme do Event Hall, vydechnu údivem. Je to naprosto úchvatné. Hudba víří vznešeně víří vzduchem. Páry tančí, jí, povídají si, zdá se, že se všichni dobře baví.

Jakmile se všichni dofotí, sejdeme se a dojdeme ke stolu, kde si sedneme.

,,Přízvuk toho kluka se povedl," Pronese Sky, v očích jí tančí jiskřičky.

,,Já vím, přesně," souhlasím a trochu se uchechtnu.

Chvíli se povídáme, když k nám neočekávaně přistoupí nějaká soba.

,,Amélie, dnes ne. Prostě jdi." vybalím na ní, ještě než stihne cokoli říct.

,,Vlastně jsem chtěla vidět Sky a ujistit se, že je v pořádku," pronese neohrabaně, ,,Um to co ti ten chlap provedl nebylo moc dobré."

,,Díky, odpoví upřímně Sky. Chvilku si ještě povídali, ale potom se přidala ke svým kamarádům.

To byl zvláštní zvrat událostí - Amélie byla upřímná a milá. Kdo by si to pomyslel?

Po chvilce se všichni zvedli, abychom zamířili na parket. Dobře, Joy jen běhá dokola a tlačí před sebou Sky v jejím invalidním vozíčku plnou rychlostí - ale můžeme předstírat, že to je tanec, jo?

,,Smím prosit o tento tanec?" zeptá se mě Carter.

,,Samozřejmě, ale nejdříve si dám nějaký drink," usměji se a začnu se zvedat ze židle.

,,Ne, přinesu ti ho," nabídne mi Carter. A než stihnu cokoli namítnou, se otočí a dojde ke stolu s pitím.

,,Kam jde?" zeptá se Jake, pozorujíce ho jak jde pryč.

,,Jen mi jde pro drink. Takže, Jakeu - stále mi odmítáš říct, koho máš rád?" zeptám se ho šibalsky.

,,Vlastně ano,"

,,Oh," našpulím rty a podívám se dolů na své ruce. ,,Nevěříš mi?"

,,Ne, věřím ti - to jen-"

,,Co?" Zeptám se.

,,Fajn, řeknu ti to. Ale pamatuj si, že si se na to ptala. Mám rád-"

,,Tady je tvůj drink," usměje se Carter a proklouzne zpoza mě.

,,Díky," Odpovím mu, a celé pití vypiju jedním douškem, ,,Carter a já si teď jdeme zatančit, ale dokončíme naší konverzaci později, dobře?"

Jake přikývne, v tváři má skoro smutný výraz. Ignoruju to a následuji Cartera na taneční parket.

If I die young

Bury me in satin

Lay me down on a bed of roses

Sink me in the river at dawn

Send me away with the words of a love song

Mírně jsme se zamračila nad výběrem písně, ačkoli se zdá zvláštně trefná.

Překvapivě, je Carter celkem dobrý taneční. Houpali jsme se do rytmu hudby, píseň po písni. Celou dobu jsme následovala jeho vedení a užívala si tento okamžik. Během našeho tance jsem si položila hlavu na Carterovo rameno.

,,Taylor?"

,,Hmm?" zamumlám.

,,Miluju tě," usměji se a zvednu hlavu, abych se mu mohla podívat do očí.

,,Taky tě miluju," Zašeptám. Zasáhne mě vlna smutku, když si uvědomím, že nebudu moct zůstat. Nemůžu si představit, že bych strávila svůj život bez něj - jenže přesně tak to dopadne. Dnes v noci ho musím opustit a už se nikdy nesmím vrátit zpět.

,,Já..uh..musím jít na záchod," zašeptám a odtáhnu se od něj. ,, Budu hned zpátky."

Během té doby než jsem dorazila k dámským záchodům, se mi už z očí začali nekontrolovatelně hrnout slzy. Dýchala jsem zhluboka a pokoušela jsme se znovu získat svou vyrovnanost.

Po pár minutách jsme vypadala zase normálně, krom lehce nafouklých tvářích.

Podívala jsme se na své hodinky a zalapala po dechu. Je 11:15.

Mám patnáct minut do doby než musím jít. Když jsme si to uvědomila, vyrazila jsem ze záchodů a zamířila do izolované chodby - a přímo do Jakea.

,,Oh promiňte," zamumlala jsem, a chtěla jsem odejít.

,,Ne, vlastně jsem s tebou chtěl mluvit."

,,O čem?"

,,Dívka, kterou mám rád je- je to-"

,,Jen to vyplivni,"

,,Jsi to ty,"

Zalapám po dechu a klopýtnu vzad. Bez řeči a omráčená, jsem povolila ve své ostražitosti?. A předtím než jsme si uvědomila co se děje, se ke mě Jake nahnul a -

Políbil mě. Začala jsme se odtahovat, ale něco mě zastavilo. Možná proto, že jsme se cítila úplně sama a neměla jsem ponětí co dělat. Nevědomky, jsme mu polibek vrátila.

Nakonec, jsme znovu získala svůj cit a odtlačila ho, tvrdě. Zvedla jsme ruku a ochromila jsem ho tím, že jsem mu dala facku, silnou. Jsem si jistá, že to nečekal.

,,Co to s tebou k čertu je?" křičím šeptem.

Otočím se, abych utekla a našla Cartera, ale okamžitě jsme se zastavila, jakmile jsme uviděla další osobu v této hale.

Carter.

Výraz v jeho tváři byl zdrcený zraněním, zradou a - znechucením? Rozeběhla jsem se za ním, ale on zmizel ve dveřích vedoucích do Eventing Hallu a já ho nemůžu najít.

,,Všechno jsi zničil," vyplivnu na Jakea.

Navzdory tomu jak moc jsem chtěla jít za Carterem, vysvětlit mu jak se věci mají a říct mu jak moc ho miluji - nemůžu.

Je 11:30. Můj čas vypršel.

A/N (vzkaz od Autorky)

Mějte na paměti jak vás všechny miluju a prosím nehejtujte mě! Žádně hrozby smrtí!

A já VŽDY mám plán.

Můj dodatek - Nechtěla jsem vás tolik napínat, takže na další kapitolku se můžete těšit už zítra :D. Děláte mi radost, díky moc za podporu!