Breaking free

15. Část

Nikdy jsem si nemyslela, že se na Maple Ridge Ranch někdy vrátím - doufala jsem, že nikdy nebudu muset. Né, že bych se tam měla špatně, protože tak to nebylo, když nepočítám tu příhodu, při které jsem málem zemřela.

Doopravdy doufám, že neuvidím Chloe, ale moc se těším až uvidím Serenity. Doopravdy mi chyběla. Technicky vzato je vlastně moje adoptivní sestřenice.

Zhluboka jsem se nadechla, když jsme s Carterem najeli na příjezdovou cestu.

,,Jsi si jistá, že to chceš udělat?" zeptá se mě a podívá se mi do očí.

,,Ano, jsme si jistá. Je to něco co udělat musím." zamumlám. Musím přiznat, že je to jedno z nejkrásnějších míst, jaké jsem kdy viděla, koně jsou rozeseti po svahu.

Jak tak letmo přejedu pohledem všechny koně, zaznamenám několik koní, kteří tu předtím nebyli. Zejména mě upoutá jeden nádherný černobílý valach.

,,Dobře, pojďme ať to máme za sebou." povzdechnu a vylezu z auta. Carter obejde auto z druhé strany a obejme mě okolo pasu. Beau, kterého jsme vzali s sebou na výlet, vyskočil z auta a nemotorně běžel před námi, zakopávajíce o své mohutné tlapy.

Slunce už na obloze začíná zapadat, posílajíce barevné paprsky světla, které ozařují svah, což naznačuje, že brzy budou odvádět koně domů na noc.

Takto ve třech jsme šly směrem k hlavní budově. Carter si mě jemně přitáhl k sobě. Jsem vděčná za jeho podporu, protože bez něj by se moje kolena podlomila a spadla bych na zem.

Došli jsme ke dveřím takřka moc rychle a musela jsem sebrat všechnu svojí kuráž, abych zaťukala na velké, dveře ve Viktoriánském stylu.

Nevím čeho se tak bojím - z dopisu, by si člověk myslel, že Corrine bude ráda, že mě vidí. Možná nemám až zas tak strach z toho setkání s ní, ale více z postavení se tváří v tvář realitě o mém životě. Žila jsem ve lži po tak dlouhou dobu, aniž bych cokoli tušila. Je to velmi skličující.

Myslela jsem, že čekám na Corrine až mi otevře dveře, ale ty otevřela úplně jiná osoba.

,,Taylor?" zašeptala Serenity v naprostém šoku. Její tváře zrudli rozpaky, i když si nejsem jistá proč.

,,Kdo to je?" zeptá se mužský hlas a vzápětí zpoza ní vykoukne chlapecká tvář.

,,Taylor, toto je Alex. Alexi toto je Taylor a její přítel Carter." představí nás, přičemž rudne stále víc.

,,Promiň, že ruším," směju se pobaveně.

,,Ne, jen jsme koukali na film," vybreptá, ,,Že Alexi?"

Alex souhlasně přikyvuje, ačkoli má na tváři pobavený úšklebek.

,,Myslela jsem, že budeš mít větší radost z toho, že mě vidíš," směju se a dočasně zapomenu na důvod proč tu jsem.

,,Mám - opravdu mám. Jen jsem tě tu prostě nečekala. Počkat, proč tu vlastně jsi? Vždyť je to jako by jsi bydlela milióny kilometrů daleko," ptá se se znovu nabitou vyrovnaností a normálním odstínem tváře.

,,Není to nic, co bych mohla říct tady s tvým kamarádem." pronesu opatrně.

,,On je stejně na odchodu," odpoví, pobízejíce ho ven ze dveří. Předtím, než odejde se k ní nakloní a políbí ji. A pak mi říkejte co je trapné.

Když už je pryč, tak se na mě podívá.

,,Okey Taylor, co se děje?" ptá se se zvednutým obočím.

,,Cartere, můžeš jít někam, něco dělat," požádám ho. Přikývne, rozumí, že si s ní chci promluvit osamotě.

,,Měla bych počkat až na Corrine. Až tu bude, vše se dozvíš." odpovím jí, ,,Ale do té doby mi můžeš říct o svém novém příteli,"

Zase zčervená, což mě rozesměje.

,,Ale no tak Serenity, jsme to přece já,"

,,Okey, moje má- myslím Corrine nechce, abych s někým chodila. Což je hloupý, protože jsem na střední, ale to sem nepatří. Ale navždy jsem se zamilovala do Alexe a před měsícem mě pozval ven, takže jsme spolu chodíme i bez vědomí Corrine," informuje mě, ,,Vím jak to muselo vypadat, když jste přišli, ale přísahám, že jsme se doopravdy jen koukali na film. Můžeš jít k televizi a uvidíš, že je v DVD přehrávači pozastavený Vřískot."

,,Věřím ti Serenity," chichotám se.

,,Takže co je to, o čem mi nemůžeš říct, dokud nepřijde Corrine? A co s tím má mimochodem co do činění Corrine?" zeptá se .

,,To je - komplikované,"

,,jen mi to řekni!"

,,Dobře, ale neměli bychom nejdříve přivést koně?" zeptám se ve snaze změnit téma.

,,Sakra!"vykřikne a vyskočí ze židle, "Okey, tak pojďme. Vezmi Cartera taky, může nám pomoct."

Hledám Cartera, kterého najdu jak si hraje s Beauem na dvoře. Pit bull je plný energie z dlouhé  7 hodinové jízdě autem.

,,Cartere, pojď. Pomůžeme Serenity odvést koně domů." zavolám na něj.

Přijde ke mě a Beau ho následuje se svým jazykem vyplazeným ven.

,,Už jsi jí o tom řekla?" zeptá se Carter tiše.

,,Zatím ne- nejdřív chci mluvit s Corrine," odpovím.

,,To bude asi nejlepší,"

Sejdeme dolů ke stájím, kam už Serenity vodí koně.

,,Tay, pojď se na tohle podívat." zavolá na mě a pokyne k jednomu ze stání.

Podívám se dovnitř a uvidím stejného okouzlujícího černobílého valacha, který mě zaujal, když jsme sem jeli.

,,Tohle je Checker," zamumlá, ,,A je můj,"

,,Takže ti konečně dala koně,"

Serenity přikývne a podrbe ho na krku předtím než půjde vzít ostatní koně z výběhů. 

Za chvíli už je obloha tmavá a koně jsou nakrmení ve svých boxech.

Zamíříme zpátky do domu právě ve chvíli, kdy na příjezdovou cestu vjelo červené auto. Corrine vyleze z předního sedadla a podívá se na nás tři.

,,Serenity, řekla jsem ti, aby jsi si sem netahal žádné přátele, když je zítra ško-Taylor?"

,,Corrine," pozdravím jí a svižně k ní dojdu, ,,Jsem přesvědčena, že znáte mou matku,"

Podám jí fotku mých rodičů a mě, kterou jsem si schovávala, tu si ode mě vezme a podívá se na ní.

,,Ó můj bože - Taylor," zalape po dechu a vtáhne mě do náručí.

,,Jo, jsem to já." posmrkávám, ,,Takže bych ti měla říkat tetičko?"