Breaking free

4. Část

'This is the story of a girl

who cried a river and drowned the whole world

while she looked so sad in photographs

I absolutely loved her - when she smiled'

V rádiu začne hrát hlasitá hudba, která mě překvapí. Otočím se a uvidím, že Joy začala tancovat a obcházela tak všechny koně. Když se takhle dostala až k Ezhnovu boxu, usmála se na něj.

,,Vypadá už mnohem líp" řekne s úsměvem na tváři.

,,Vím. Myslím, že ho vezmu do kruhovky ještě než přijede veterinářka," navrhnu, spíš pro sebe.

Připnu mu vodítko na ohlávku a zavedu ho do kruhovky. V ní mu vodítko odepnu a připnu mu lonž. Lehce švihnu ve vzduchu bičem a Ezhno vyrazí živým krokem.

,,Hodný kluk, Ez," křením se.

Za pár minut, změním směr, kvůli čemuž nacválá.

,,Woah, zpomal. Nechceme ti znovu zranit nohu," směju se.

Zpomalí do klusu, a udělá ještě několik kroků, než ho zastavím. Pustím bič na zem a seberu vodítko.

,,Pojď sem," promlouvám na něj a pokynu mu, aby ke mě přišel. Pomalu ke mě dojde a prohledá mi kapsu, hledajíce nějakou tu dobrotu. Zasměju se a jednu mu dám.

Otočím se, abych ho vyvedla ven a uvidím, že jsem shromáždila publikum. Joy a Carter sedí na plotě a pozorují nás.

Právě v tu chvíli uslyším auto jedoucí po příjezdové cestě - veterinářka.

,,Jděte pozdravit Dr. Fay, já mezitím přivážu Ezhna, aby ho mohla prohlédnout." nařídím jim.

Seskočí z plotu a vydají se naproti doktorce.

,,Tak pojď chlapče, jdeme," Naléhám na něj a vedu ho do uličky mezi stájemi. Ezhno mě ochotně následuje, jeho kopyta rytmicky klapali o zem.

Přicvaknu mu vodítka z obou stran a odepnu vodítko, na kterém jsem ho sem dovedla. Právě akorát vejde doktorka Fay.

,,No, mám pocit, že sádra půjde dneska dolů," řekne bezstarostně.

,,Ještě jste se na něj nepodívala." řekne ironicky Joy.

,,Vím, ale měla jsem jen takový pocit. A minule, jsem mu jí už mohla sundat, protože byla dostatečně zahojená, ale jen pro jistotu jsem to nechala až za 2 další týdny. Jsem si z 99% jistá, že je jeho noha kompletně zahojená. Zkontroluji jí, abych si byla jistá, ale jsem takřka pozitivní." řekne nám s malým úsměvem na rtech.

,,Chviličku Dr. Fay, skočím jenom velmi rychle vypnout rádio," řeknu a otočím se na patě.

Když jsem se vrátila, uviděla jsem přenosný přístroj, s kterým doktorka Fay kontrolovala Ezhnovu nohu. Nejsem si jistá jak to funguje - vypadá to velmi luxusně a jako špičková technologie - ale naštěstí jí to umožňuje přijet sem a podívat se na Ezhna, než abychom ho museli naložit do přepravník a jet až na veterinu.

,,Jak jsem předpokládala," usměje se Fay, stoupajíce si přitom na nohy. 

,,Jeho noha se zahojila. Teď, až mu sundám sádru, to bude vypadat a vonět ne zrovna pěkně. Nemějte strach, není to zanícené. Jen to potřebuje umýt, takže navrhuji, abyste mu dali pořádnou sprchu. Oh a Taylor?"

,,Ano?" pokorně odpovím, přičemž se mi moje tváře zbarví do růžova.

,,Vím, že miluješ ježdění, ale prosím vezmi to s nadhledem. Dej mu chvíli ještě pohov." dává mi instrukce.
,,Nedělej si s tím starosti," směje se Carter. "Stejně nemá dovoleno jezdit ještě další dva týdny."

,,To je právě na nic. Moje noha je už dávno zhojená! Můžu to dokázat, pokud chceš, tvrdě tě nakopnu." mumlám si pro sebe a zkřížím paže. Carter se v odpověď jen zasměje, zatímco nás doktorka Fay pozoruje s pobaveným výrazem na tváři spolu s Joy.

,,Neobviňujte mě!" směje se Carter a drží ruce nahoře ve falešné kapitulaci.
,,Můžu jezdit kdykoli budu chtít. Ten doktor je jen hloupý." říkám rozmrzele.

,,No, přesto, že jsem si tuto výměnu názorů užila, musím jít naočkovat pár ročků. Takže mu sundám tu sádru a budu pokračovat na své cestě. Oh, a Cartere řekni rodičům, aby mi zavolali kdykoli budou moci, abychom prodiskutovali platbu." říká doktorka a se sehne, aby mohla Ezhnovi sundat sádru.

Za méně než minutu se tak ocitá Ezhnova noha bez sádry.

,,Přeji krásný den, doktorko Fay," zářím radostí, ,,Děkuji za všechno."

,,To nic nebylo - tenhle kůň má oheň v duši. Je to kůň s velkým K."

A s tím se vydala pokračovat na své cestě za nekončící prací. Brzy se její auto vytratilo z dohledu od Carterova domu a já se otočila na Cartera.

,,Půjdu vykoupat Ezhna," řeknu a nakloním se k němu přičemž mu dám letmou pusu na tvář.

,,Okay, krásko" zasměje se a rozcuchá mi vlasy.

-------------

Po tom co jsme dali všechny koně domů, jsme museli hodit Joy domů. Potom dostal Carter geniální nápad a to naučit mě řídit.

Carter řídil bezproblémově. Bezproblémově.

,,Okay Taylor, prostě otoč kolo doprava. A je to. SAKRA NEŠLAPEJ NA TEN PLYN TOLIK !! ZPOMAL!"

,,Cartere, nepotřebuji se to naučit právě teď." zakňučím, ležíce hlavou na volantu (po tom co zastavíme samozřejmě).

,,Fajn, fajn." kapituluje.

Vyměníme si místa a on začne řídit. Všimnu si, že jedeme špatnou cestou. Ve skutečnosti jedeme dál a dál od civilizace.

,,Cartere," varuji ho a rozhlížím se po okolí, ,,Kam mě bereš?"

,,Uvidíš."

Nakonec jsme vjeli do rozlehlého pole s vysokou trávou. Stěží jsem uprostřed rozeznala něco, o vypadalo jako jezero.

Vylezl auta bez toho aniž by řekl jediné slovo a začal obcházet auto, aby se dostal k mé straně. Předtím než se ke mě dostal, jsem vyskočila z auta a vyběhla do vysoké trávy. 

,,Chyť mě pokud to dokážeš!" popichuji ho.

Uslyším ho se smát a pak vystartovat za mnou. Běžím plnou rychlostí směrem k jezeru, ale kvůli mému lehkému kulhání, Carternade mnou získá výhodu.

Ucítím jak mě něčí paže chytí za pás a za chvíli oba padáme na zem. Já přistanu na jeho hrudník a rozesměju se.

,,Mám tě," zašeptá. Začnu se k němu naklánět, abych ho políbila, ale můj pohled se stočí za něj a já uvidím divokého koně stojícího asi 15 stop od nás.

Mustang.

Takže, už se nám tu začíná odvíjet zápletka příběhu. Vím, že zvlášť teď o prázdninách moje aktivita nebude nijak valná, ale snad ještě dokonce přeložím pár dalších dílů. Děkuju Vám za všechny pozitivní komentáře a za opravu mých gramatických chyb - určitě jich tam ještě spoustu je, tak snad až zas tak nebijí do očí :D.