Breaking free

33. Část

Potom co jsme zablokovali vstup do místnosti, takže jim to chvíli zabere než se sem dostanou, jsme odtáhli bezvědomá těla našich rodičů a Cartera do skladovací skříně, které jsem si všimla při hledání mobilu. Je poměrně velká.
A plná krabic a čistících prostředků.

Ariel a já jsme je udělali neviditelné pouhým okem, tím že jsme je zakryli krabicemi, předtím než jsme tiše zavřeli dveře.

,,Jsi si jistá, že budou v pořádku?" zeptá se Ariel. Starost jí přeběhne po obličeji.
,,Slibuji, že se tvým rodičům nic nestane." zašeptám.
,,A co ten kluk?"
,,Bude v pořádku," ujistím jí, a snažím se o tom sama přesvědčit. ,,Ale my odtud musíme vypadnout."
Chytnu jí za ruku a dovedu jí k Ezhnovi, který stále poslušně leží na zemi.
,,Vylez mu na záda a chytni se jeho hřívy, dobře." Nařídím jí potichu. Strach se jí mihne po tváři, ale udělá to co jí řeknu. Vezmu Ezhnovu ohlávku a zatáhnu nahoru. Ezhno pochopí, co chci aby udělal a vstane.
,,Můžu jít dolů? Je to opravdu vysoko, nechci spadnout."
,,Slibuji, že nespadneš. Je to hodný kůň. Nenechá tě spadnout." ujišťuju jí.
Oči má vytřeštěné strachy, ale zůstává na něm a zoufale se drží Ezhnovi hřívy.
,,Zůstaň tu- já jdu najít východ." zašeptám a pustím Ezhnovu ohlávku.
Rychle obejdu skladiště, naléhavě hledám cestu ven.
Pak konečně narazím na něco, co vypadalo jako velká garážová vrata, možná místo, kde náklaďáky mohou vyložit svoje náklady, kdyby tohle bylo používané skladiště a ne jen pustá a opuštěná budova, zdálo se jako by byla vytažena z nějakého hororu.
Potichu doběhnu zpět k Ariel a Ezhnovi a chytnu ho za ohlávku.

,,Myslím že jsem našla východ. Pojďme." zašeptám, a zavedu Ezhna směrem k garážovým vratům. Pokaždé když jeho kopyta udeří o zem, ucuknu, vyděšená tím, že nás Clint a Jones uslyší. Naštěstí se však, nesnažili vstoupit.
,,Ariel- pokusím otevřít ty dveře a potom odjedeme pryč, okay?" zašeptám.
,,Dobře, ale- jak můžu vědět, že se nezraním? Nikdy předtím jsem na koni nejela." zeptá se ustaraně.
,,Všechno co musíš dělat je pevně se držet. Já ho budu řídit a ujistím se, že nas dostane do bezpečí. Jen se drž, jo?"
,,Co když spadnu?"
,,Nespadneš. Jízdu máš v krvi." zašeptám.
Zarmoutí mě, že jí bylo odepřeno ježdění po celý její život. Zvláště, když vím, že byla narozena pro jízdu na koni. 

,,Okay, pojďme odsud vypadnout." zašeptám.
Začnu otevírat garážová vrata, bojujíce s rezem, vyluzuje to hlasité, skřípavé zvuky, nicméně podaří se mi je vytáhnout nahoru. Poté uslyším zvuk, kterého jsem se tak děsila. Boucháním na dveře ztuhneme.
,,Clinte, utíkají!" Slyším řvát Jonese, spolu s dalšími vybranými slovy.
,,Jak se k čertu dostali pryč?" křičí Clint.

Nečekám na odpověď. Vyhoupnu se na Ezhnův hřbet a zaryju mu paty do boků. Cítíc naléhavost situace vyrazí Ezhno tryskem pryč.

Vyděšená Ariel vyjekne a chytne se hřívy, držíc se jí pevně. Položím ruce na Ezhnův krk, nad Arieliny ruce a chytím se jeho hřívy.
,,Můžeme zpomalit?" Žádá Ariel.
,,Ne- nebo nás chytí," zašeptám.

Čím dále jsme dojeli, tím víc si všímám okolí. Vypadá to jako bychom byli v nikdy nekončícím lese, jako by tu stromů bylo stejně jako hvězd.
,,Skladiště je daleko za námi. Chceš na chvilku zastavit?" zeptám se, zpomalujíce Ezhna do kroku.

Přikývne, ačkoli to vypadá, že je v šoku. Seskočím z něj a pomůžu jí z něj slézt. Měsíc mi poskytuje dostatek světla, abych viděla, že jsme na místě, které se zdá být loukou. 

Sednu si na spadlý strom a poplácám na místo vedle sebe, zvouc Ariel, aby si ke mě přisedla.
,,Kolik ti je?" zašeptám.
,,Jedenáct," odpoví lehce se třesoucím hlasem, ,,a tobě?"
,,Sedmnáct," odpovím a pročísnu si rukou vlasy.
,,Opravdu jsi moje sestra?" zeptá se a vzhlédne ke mě.
Přelétnu očima přes její obličej, které mi jsou oh-tak-známé a pak se jí podívám do očí, které jako by zrcadlili ty mé.
,,Obávám se, že ano," zašeptám a přitáhnu si její hlavu na hruď, ,,Vítej v rodině Evansových. Jsme komplikovaní. Považuj to za své zasvěcení."
Zasměje se a letmo pohlédne na mého koně.

,,Jak se jmenuje?"
,,Ezhno - to znamená 'ten, kdo kráčí sám'," odpovím.
,,A co ten kluk?"
,,Carter, to je můj-" málem mi vyklouzlo slovo 'přítel', ale nemůžu se přimět ho říct. Je jím stále? Jak naštvaný bude, až zjistí, že jsem lhala se svou smrtí.
Pane bože, zjistí to? Nebo budu stejně muset spolu s tímhle příšerným plánem zmizet. 

,,On je moje všechno," zašeptám. Nenápadná slza mi stekla po tváři. Utřela bych si jí, ale nechci, aby věděla, že brečím.
,,Pojď, jdeme. Musíme najít někoho kdo nám může pomoc." nařídím a zvednu se. Vyšli jsme k Ezhnovy, když v tom uslyším tlumené bang. A pak ještě jedno. A ještě poslední.
Někde, v dálce, se střílelo.
Třikrát.

A/N

Co si myslíte o Ariel?

Autorka příběhu totiž chystá překvapení, a vypadá to, že bude souviset právě s ní.