Spolužačka

26

Probudil mě tlak na můj krk. Když jsem se trochu vzpamatovala, zjistila jsem, že ho Kaito líbá.

,,Kaito." zašeptala jsem. Cítila jsem, jak se pousmál, ale nepřestával. ,,Kaito nech toho, stejně nedosáhneš toho, co chceš." řekla jsem už vážně.

,,Dosáhnu všeho, co jenom chci." šeptl a a přemístil se na moje rty.

,,Ale teď ne." pokusila jsem se vstát, ale hned mě uvěznil pod sebou.

,,Zlato, neutíkej mi. Stejně se ti to nepovede." pousmál se a zase se vrhl na mé rty. Nemělo to cenu, tak jsem se mu podvolila. Ale nic víc než tohle dělat nebude.

Pokusil se dostat se mi pod tričko, ale hned jsem ho chytila za ruku a dala ji zase tam, kde byla. Zavrtěl hlavou a dal ji zase zpátky. Jeho doteky strašně studily. No co, dál se stejně nedostane. Nedovolím mu to.

,,Myslíš, že mi zabráníš jít dál?" uchechtl se, když se na chvíli odtáhl. Zamračila jsem se, načež mi zase vzal přívod vzduchu. Ruka mu pod tričkem pomalu směrovala nahoru, kde se zachytila za ramínko podprsenky. To už jsem sebou cukla, vypískla a rychle se zpod něj vymáčkla ke dveřím. Celá zadýchaná jsem tam stála a zírala na něj. Tohle už je moc. ,,Co blbneš?" culil se na mě.

,,M-musím do školy." vymluvila jsem se. Najednou stál přede mnou.

,,Nemusíš, jsou čtyři ráno." usmíval se, přičemž se pořád přibližoval. Po chvíli byl na mě doslova nalepený a začal mě zase líbat. ,,Neboj, budu se krotit a neudělám to, co bych chtěl. Jenom si trochu zablbneme, nic víc." zamumlal. Pokud to myslí vážně, pak už je mi to jedno. Nechala jsem se jím dovláčet zase na postel, kde pokračoval tam, kde jsme přestali. ,,Opravdu se neboj, spodku se ani nedotknu." zašeptal.

Můj největší kámen úrazu je má slabost pro Kaiteho hrubost. Jeho chování je jedinečné, děsí mě a to se mi líbí.

,,Haru, přemýšlela jsi někdy o tom, jak jsi neskutečně krásná?" zašeptal mi do ucha. Donutil mě přemýšlet nad jeho otázkou, takže mi mohl bez povšimnutí sundat tričko. Jelikož měl celou dobu na sobě jen kalhoty, jeho tělo mě teď studilo. Aby ne, vždyť na mě ležel.

Nebránila jsem se. Proč taky? Dál nezajde a takhle se mi to líbí. Pak se ale zvedl a klekl si k mým nohám. Prostě tam tak dřepěl a culil se.

,,Děje se něco?" zeptala jsem se s zvedla se do sedu. On mě jen dál sledoval těma rudýma očima. Stejně jako včera u Kiyoko mu skoro svítily, byly až abnormálně červené. Nevydržela jsem to, připlazila jsem se k němu a přivlastnila si jeho rty. Pousmál se. Tak o tohle mu šlo! Chtěl, abych mu ukázala, že se mi to líbí.

,,Hodná holka." zašeptal. Přemístil se z mých úst ke klíční kosti, do které několikrát jemně kousl. Zaklonila jsem hlavu a nechala si od něj opečovávat krk, který si označil pár flíčky.

...

,,Je sedm, možná bychom se měli začít chystat." zašeptal Kaito, opřený o mé čelo.

,,Dobře." sklopila jsem pohled. Kaito mě pohladil po linii čelisti a vstal. Hodil po mě tričko a začal se hrabat v jeho skříni. Sundala jsem tričko z mé hlavy a oblékla si ho. Kaito na sebe hodil šedé tričko a černou, koženou bundu. Taky černé, děravé džíny a pásek s cvočky. Vzal mě kolem ramen a šli jsme do koupelny. 

Bylo tam rozbité zrcadlo a popraskaná, šedá omítka. Umyvadlo ještě vypadalo jakž takž normálně. Umyla jsem si obličej, vyčistila si zuby (pastu jsem si musela dát na prst, neměla jsem kartáček) a rozčesala vlasy. Kaito byl hotový do sekundy a čekal na mě u dveří. Prošla jsem kolem něj a on se připojil. Zašla jsem si pro kabát, vyzvedli jsme Kiyo v jejím pokoji a vyrazili jsme.

Ach jo...xD Kasumi-sama, tys mě nakazila! xD