Prolog

782 112 26
                                    

“To jste ji musela vážně zabíjet? Nebylo by výhodnější ji i nadále udržovat pod vaším kouzlem a p-” nervózně předcházela sem a tam, čímž ji docela štvala a navíc začala pochybovat o jejích slovech.
“Drahá Eyvie, pro Jeri už jsem neměla žádné využití, tak proč si to hloupé zvířátko nechávat?” pohlédla na ni svým ledově modrým okem a sledovala jak ji tváře rudnou vzteky, ale docela brzy se uklidnila a s povzdechem si sedla na kamennou lavici před ni.
“A co bude teď? Chcete zabít všechny… emm, hráče?” rozechvělými prsty si upravila černé vlasy, které kdysi bývalý mléčné bílé. Ano kdysi, pomyslela si samolibě a se zavřenýma očima si sedla na svém pohodlném, kožešinou vystlaném lůžku, které před nepřízní počasí v bažinách chránila pouze střecha z kostí a temného kamene.
“Všechny ne, to by nebyla zábava.” rukou zajela do svých krátkých bílých vlasů. “Drahá, neučesala bys mě?” pronesla se sladkým úsměvem a sledovala Eyvie, jak okamžitě vstala a spěchala za ní, aby splnila její prosbu. Poslušnější zvířátko si ani přát nemohla, nad touhle myšlenkou se musela zasmát. Kdo by řekl, že se jí podaří získat na svoji stranu úplně první hráčku a pak ovládnou mysl té druhé, která za ní udělala špinavou práci na Zemi. Možná by mohla zkusit přetáhnout na svoji stranu i tu vodní nymfu...

(Vítejte zpět u Edrestu, kde se znovu setkáme s Liou a jejími přáteli, kteří budou muset čelit dalším dobrodružstvím, bojům i nečekaným zvratům.
Tento prolog berte jako ochutnávku... první kapitola vyjde až začátkem příštího týdne, dřív to asi nestihnu.
Přeji příjemné počtení a předem děkuji za všechny vaše komentáře i vote~

Vaše Sayu-chan~)

Edrest 2:  Tohle už není hra✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat