,,Myslím, že asi umřu." přetáhla jsem si peřinu přes hlavu, abych zamezila přístupu slunečních paprsků. ,,Pitomý světlo." kleju na naprosto přitozenou věc. Kdybych nepila, nemuselo by se nic stát. ,,Co to mám na sobě?" prohlídla jsem si mikinu a začala pomalu vzpomínat na události minulé noci. Na Willa, Connora a.. Zvracení.
,,Dobré ráno superbaličko." zahihňala se Grace, když jsem se rozhodla zvednout z postele. Hlava se mi točila jako bych byla na kolotoči. Podívala jsem se na ní přesně tím pohledem ,jakože cože'.
,,Dobré. Jaká superbaličko? To jsi ještě opilá?" sedla jsem si na židli a zapřela se lokty o stůl. ,,Mně je tak špatně. Už nikdy nebudu pít." je mi osmnáct, takže je jasný, že lžu.
,,A co Connor?" zase měla ten divnej výraz.
,,No nic. Pokud si dobře vzpomínám, dala jsem mu svůj facebook kvůli tý košili. Stejně bych ho raději neviděla. Držel mi vlasy, když jsem zvracela. Opravdu největší trapas mého života." zamyslela jsem se. ,,Ale je pravda, že je fakt moc milej. Aniž bych mu řekla, tak se otočil, když jsem se chtěla převlíct a tak všechno s ním bylo.. Milý." sama pro sebe jsem se pousmála.
,,Já to věděla." zatleskala a to nebyl zrovna přijatelný zvuk pro moji bolest hlavy. ,,Líbí se ti. To je tak roztomilý. Všimla sis jak na tebe koukal nebo to jeho chování. Děvče, ty se mu líbíš taky..." usmívala se jako měsíček na hnoji.
,,Dost. Ty jsi vážně pitomá." plácla jsem ji po ruce.
,,Tak mi alespoň řekni, jak tancuje." zaprosila.
,,Achjo. No vždyť ano. Tančí skvěle a je fakt hrozně milej. Jen.. No to je vlastně jedno." máchla jsem rukama do vzduchu jako bych chtěla odehnat myšlenku.
,,Všechny detaily!" osočila mě Grace.
,,No když jsme tancovali, tak tam přiběhly nějaký holky a fotily se s ním a on se jim podepisoval. Pak mi ta jedna řekla, že mám štěstí. Vůbec netuším o čem to mluvila."
,,Asi bys měla něco vědět." vytáhla telefon a začala něco hledat. ,,Connor Evans je."
,,Počkat, odkud znáš jeho příjmení?" poposunula jsem se na židli.
,,Nech mě domluvit. Connor je jeden z nejznámněšjích youtuberů. Má okolo pěti milionů odběratelů a pálí za ním snad každá holka, která se prochází po týhle planetě. Podívej se." podala mi mobil, na kterém se přehrávalo video s Connorem.
,,Myslím, že mi to stačilo. Už je mi jasný proč trval na vyčištění té košile. Abych mu náhodou nepošpinila reputaci. Jdu do koupelny." položila jsem telefon a zavřela dveře koupelny.
,,Zase nějakej namachrovanej blbeček. Choval se tak jen abych mu nesnížila ego a nepomluvila ho u jeho fanynek." zamračila jsem se na sebe do zrdcadla.
Opláchla jsem si obličej a snažila se alespoň trochu zakrýt stopy po minulé noci. ,,To stačí ne? Kdy pojedeme domů?" stála jsem opřená mezi dveřma a pozorovala ty dvě hrdličky.
Logan vstal z postele a obul si boty. ,,Klidně hned." usmál se. ,,Stejně si musíme s Grace něco zařídit."
Opřela jsem si hlavu o opěradlo a zavřela oči. Naslouchala jsem jemným tónům rádia a z okna na sebe nechala pražit sluneční paprsky.
,,Jsme tady." otočila se na sedačce Grace. ,,Já se vrátím večer." políbila jsem ji na čelo a Logana poplácala po rameni.
,,Tak pa Logane. A my se uvidíme později." vylezla jsem z auta a čekala dokud neodjedou. ,,Grr." zaskučela jsem, protože jsem nemohla najít klíče od domu. Konečně se mi podařilo je vyšátrat.
Odhodila jsem boty a rozvalila se na sedačce. Vytáhla jsem mobil a zapla facebook. Vykouklo na mě upozornění, že si mě chce přidat do přátel Evan C. Kdo to sakra je? Klikla jsem na zprávu.
Od Lily Simons:
Ahoj. Moc se omlouvám, ale nejsem si jistá, jestli se známe a já si nepřidávám cizí lidi.
Během chvilky přišla odpověď.
Od Evan C.:
Ahoj Lilečku. To jsem já Connor. Myslím, že už ti to Grace vysvětlila, tak doufám chápeš, že nemůžu mít osobní účet pod vlastním jménem. Co děláš? Mám pro tebe tu košili.
Od Lily Simons:
Promiň, vůbec mi to nedošlo. Před chvíli jsem dorazila domů. To je super. Chceš se sejít někde v parku?
Od Evan C.:
Vadilo by ti, kdybych se stavil? Víš, raději bych se takhle na veřejnosti moc neukazoval. Nejde ani tak o mě, ale spíš o tebe.
Od Lily Simons:
Dobře. Poslední barák v ulici. A dej si na čas. Musím stihnout sprchu.
Od Evan C.:
Tak super. Budu se těšit, tak za půl hodiny. Pa
Už jsem neodepsala a vyrazila do pokoje. Vytáhla jsem si tílko a kraťase, protože Springfield zasáhly velká horka. Sundala jsem si oblečení a vklouzla do sprchy.
Bylo osvobozující nechat potůčky vody putovat po mém těle. I když nerada, tak jsem nakonec vylezla, vysušila si vlasy a oblíkla se.
Rychlým krokem jsem seběhla schody a otevřela lednici. Chvíli jsem na ni koukala jako na kino, ale nakonec jsem vytáhla banán, pomeranč, jahody, maliny a ostružiny. Položila jsem si to na linku a nachystala si mixér. Nasypala jsem si všechno do nádoby a mixovala. Rozhodla jsem se vytáhnout ještě pár kostek ledu, které jsem přimixovala.
,,Už jdu." zavolala jsem, když se ozval zvonek. Otřela jsem si ruce o utěrku a nechala ji položenou na barové židličce.
,,Ahoj." stál tam Connor a strašně sladce se usmíval. Zakazuju si ty myšlenky! Stejně je to blbeček, jako každej slavnej.
,,Ehm. Ahoj. Chceš to.. No pojď dál." otevřela jsem dveře, aby mohl vejít. Do ruky mi dal taštičku, kde byla čistá košile. ,,Ano. Děkuju moc. Mám pro tebe tu mikinu v kuchyni. Dáš si něco? Můžu ti něco nabídnout? Právě jsem si umixovala ovoce." nesměle jsem se usmála.
,,Moc rád bych si dal s tebou. Děkuju za nabídku." začal se vyzouvat.
,,To je dobrý. Můžeš jít v botech, ať se nemusíš vyzouvat." promnula jsem si dlaně.
,,Nech to být. Vyzuju se. Nebudu vám tady dělat nepořádek. Navíc ty taky nemáš boty a chodíš tu na boso." ukázal na moje chodidla. Úplně jsem zapomněla na ponožky. ,,Mimochodem ti to moc sluší." pohladil mě po rameni a já ucukla.
,,Děkuju. Tak pojď, kuchyň je támhle." nechala jsem se následovat. ,,Posaď se prosím." sebrala jsem tu utěrku a pověsila ji na věšák. Vytáhla jsem dvě skleničky nalila do ní ten koktejl. ,,Prosím." podala jsem mu jednu sklenici a posadila se na židličku vedle něj, ale otočila jsem se k němu čelem. Má tak nádherný oči. Byla jsem z něho hrozně nervózní, takže jsem raději skenovala svoje prsty, kterými jsem bubnovala o skleničku.
ČTEŠ
Poznali jsme se omylem (DOKONČENO)
Teen Fiction,,Vážně tě to tak překvapuje? Vždyť jsi musel vidět už spoustu holek v podprsence, protože jsi neodolatelnej." najednou se otočil. Přetáhla jsem si mikinu přes hlavu a snažila se ji upravit. ,,Myslíš, že jsem neodolatelnej." pousmál se a já mu do...