Poznali jsme se omylem (DOKONČENO)

12

,,Tak co blbko? Co jsi udělala pro tak dobrý výsledek? Vyspala ses s ním?" Camil se do mě na chodbě pustila. Ignorovala jsem ji. ,,Nevyhovala jsi mu snad? Využil tě jako Alex?" nashromážidila se ve mně taková zlost jako ještě nikdy, mačkala jsem ruce v pěst.

,,Ty laciná děvko!" samotnou mě překvapilo, že znám taková sprostá slova.

,,No copak maličká? Půjdeš si stěžovat tatínkovi? Vlastně ne. Zmlátil by tě." párkrát zamrkala.

,,Zabiju tě." v návalu vzteku, emocí a adrenalinu jsem se na ni vrhla. Spadla na zem a já si na ni obkročmo sedla. Tahala jsem ji za vlasy, malinko jsem ji přiškrtila a pár škrábanců na jejím obličeji leccos vypovídalo o mé síle.

,,Lily uklidni se. Ta nána ti za to nestojí." něcí silné paže mě od ní odtáhli. ,,Buď klidná." Ben mě chlácholil jak jen to šlo, ale já se stejně zmítala. Využila jsem chvíli nepozornosti, vyškubla se mu a vrhla se na ni znovu.

,,Řekla jsem, že tě zabiju, slyšíš? Zabiju!" nikdy jsem nebyla tak vzteklá a v jejích očích jsem spatřila i strach.

,,Ty máš teda páru." tentokrát mě Ben táhl pryč a Grace cupitala za náma. Vzdalovala jsem se od Camil a sledovala, jak se snaží zvednout. Všichni jen přihlíželi s otevřenými ústy a nikdo jí nepomohl.

,,Kde se to v tobě vzalo?" koukala na mě vyjeveně Grace.

Sjela jsem po zádech na zem, složila hlavu do dlaní a nechala prodit potůčky slanných slz po mé tváři. ,,Já nechtěla. Nevím, co se to stalo." fňukala jsem.

,,To bude dobrý." Ben si sedl vedle mě a chytil mě okolo ramen. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno a snažila se zastavit vzlyky. ,,Asi bys měla jít domů." zavrtěla jsem hlavou.

,,Ale Lily." napomenula mě Grace. ,,Ben má pravdu. V tomhle stavu nemá cenu, abys tu byla. Jdi domů, prospi se, dej si horkou vanu, ošetři si ret a odpoledne půjdeme nakupovat." pomohli mi na nohy.

,,Tak dobře." rezignovaně jsem je následovala až ke své skříňce. Jednou rukou jsem se zapřela o skříňku a vyšmátrala klíče. ,,Běžte. Bude zvonit." poslala jsem je do třídy.

,,Napiš hned, jak dorazíš domů." nakázala mi Grace a já zasalutovala. ,,Nedělej hlouposti a mazej." konečně se s Benem vydali pryč. Ještě jsem jim zamávala než jsem vytáhla boty.

,,Ahoj Lily." ne Wille, dneska ne. Sebrala jsem všechno odhodlání a otočila jsem se k němu. ,,Kam míříš?"

,,Domů?" překvapivě.

,,Tak dobře a jak se máš? Nechceš v sobotu třeba někam zajít?" a je to tady zase.

,,Promiň Wille, ráda bych, ale už mám domluvené něco s kamarádem." pokrčil obočí.

,,Kamarádem?"

,,Ano. Proč všechny tak překvapuje, že jdu ven?" zvýšila jsem hlas.

,,Neber to osobně, ale vždycky každýho odmítneš a chodíš jen s Grace, tak mě překvapilo, že jdeš s nějakým klukem."

,,Tak vidíš. Proč se mě furt snažíš někam pozvat, když s nikým nikam nechodím? Wille, jsi fakt hezkej, ale já nemám zájem. Promiň." obula jsem si boty a zavřela skříňku.

,,To.. To je dobrý. Mělo mi to dojít už dávno. Já myslel, že bys mohla mít zájem, vždycky jsi na mě byla tak milá." zesmutněl.

,,Ale kdybych měla mít zájem o každýho kluka, na kterýho jsem milá, tak můžu dělat prostitutku. Opravdu si to neber moc špatně. Mám tě ráda, ale jen jako kamaráda." poplácala jsem ho po rameni.

,,Takže kamarádi?" napřáhl ke mně ruku. 

,,Kamarádi." chytla jsem ho za malíček. ,,Už musím jít. Uvidíme se." rozloučila jsem se a odešla.

Loudala jsem se domů a přemítala nad tím, co jsem udělala. Já jsem vážně zmlátila Camil. Mám z toho radost? Ano, hroznou.

Cesta, která mi běžně trvá pět minut se protáhla na patnáct. Skopla jsem boty a složila se na pohovku. Vytáhla jsem telefon a napsala Grace, že jsem ok, jinak by mě zadupala do země.

,,No to snad ne." stála jsem před zrcadlem a koukala na svůj obličej. Na rtu zaschlá krev a okolo koutku krásně se vybarvující modřina. Ani nevím, kdy mě uhodila. Byla jsem jako naspídovaná veverka.

Vlezla jsem do sprchy a pustila studenou vodu. Jak osvěžující. Pak jsem se nasoukala do pyžama a zalezla do postele. Na youtube jsem si pustila Connorovo nové video.

,,Čaute lidičky. Tady Connor dneska s Michaelem. Na facebooku jste se ptali na otázky a my vám na ně odpovíme. Takže.." začlo dlouhé odpovídání. Toho druhýho kluka jsem naprosto ignorovala a měla jsem oči jen pro Connora.

,,A dost." zaklapla jsem notebook a zavrtala se do peřiny jako křeček do pylin. Nemohla jsem ho vyhnat z hlavy. Je tak rozkošnej, ale pravej opak mého vysněného kluka.

,,Lily? Jedeme." Grace mnou třásla ve snaze probudit mě.

,,Kolik je hodin?" očima jsem mžourala po pokoji.

,,Skoro tři, tak vyskoč." strhla mi peřinu.

,,Já jdu." skučela jsem. ,,Jen se převleču." protáhla jsem se. ,,Grace?"

,,No?" zvedla obočí.

,,Asi budu potřebovat make-up. Půjčíš?" zaprosila jsem a ukázala na modřinu, která teď měla už tmavý odstín fialové.

,,No jasně ty moje dračice." zasmála se a vyběhla z pokoje.

Jelikož nemám chuť na sebe soukat více jak jeden kus oblečení, tak beru purpurové lehké šaty a hned po sundání pyžama je přetahuji přes hlavu.

,,Tak sedej. Já ti to udělám, protože s tím neumíš. A chci se vyvarovat Lily rajčátku jako minule."

,,Hele!" okřikla jsem ji. ,,To nebyla moje vina. Za to mohl ten štěteček."

,,No jasně. Hlavně musíme pohnout, Logan čeká dole."

,,A musím jet taky?" doufala jsem, že řekne ne. Smůla.

,,Jo musíš. Jedeme hlavně kvůli tobě a potřebuješ oživit svůj šatník moje milá." na obličej mi patlala nějaký cosi. ,,No.." postavila se naproti mně a prohlížela si mě. ,,Lepší už to nebude. Nesmíš být příště tak drsná."

,,Moc vtipný." postavila jsem se k zrcadlu.