Poznali jsme se omylem (DOKONČENO)

23

Ještě dvě dlouhý hodiny než uvidím Connora. Seděla jsem v jídelně a snažila se do sebe dostat alespoň trochu jídla. ,,To je hrozný, jak se v tom vrtáš." pokárala mě Grace jako malé děcko. ,,Celkově jsi dneska divná a pobledlá. To jsi tak nervní z Connora?"

,,Ne. Já jsem naprosto v pohodě." odvětila jsem prostě. Nechtěla jsem Grace přidělávat starosti, ale od rána jsem se necítila ve své kůži. Rána na břiše mě bolela, hlava se mi točila, byla mi zima.

,,Je ti takový teplo? Hrozně z tebe leje a vážně jsi hrozně bí.." začalo mi pištět v uších a pak už jen známá tma před očima.

Vnímám už jen chvilkama. Grace. Ben. Učitelé. Záchranka. Doktoři. Bílé stěny pokoje. Connor?

,,Connore?" šeptám, když otevírám oči. Postava stojící u okna se kvapně otáčí a doslova přiskakuje k lůžku.

,,Lily, prosím." pokusím se vztáhnout ruku k jeho tváři. Pevně ji sevře ve své dlaní a pak si ji přitlačí k obličeji a obsévá ji jemnými polibky.

,,Pláčeš?" cítila jsem slzu dopadnout na moji dlaň.

,,Tohle mi nesmíš dělat, Lily. Hrozně mě vyděsilo, když mi volala Grace. Byl jsem zrovna na cestě. Řekla, že mám jet rovnou do nemocnice."

,,Já.. Vlastně nevím, co se stalo. Kde jsou všichni? Kolik je hodin?" venku už byla tma.

,,Ah, Lily." políbil mě na kloubky prstů. ,,Už jsou pryč. Poslal jsem se vyspat. Seděli tady celý den." vytáhl telefon. ,,Je půl třetí ráno."

,,Jak dlouho tu jsi?" vyzvídám dál.

,,Něco okolo dvanácti hodin." nepřestával držet moji ruku a koukat se mi do očí.

,,Měl bys jít spát. Nemůžeš tu sedět celou noc." pokusila jsem se o úsměv.

,,V žádným případě se od tebe nehnu. Ve škole máme volno, takže tu zůstanu ať se ti to líbí nebo ne. Mě už se jentak nezbavíš."

,,Já ani nechci." natáhl se, aby mě políbil. ,,A řekneš mi, co se stalo?"

,,Ta rána na břiše se ti zanítila. Proč si mi to neřekla? Proč si to neřekla alespoň Grace, že ti něco je? Doktor říkal, žes musela mít hrozný bolesti. Prosím, Lily. Buď na sebe opatrná. Nechci, aby se ti něco stalo."

,,Nestane se mi nic. Ne s tebou. Jsi na mě příliš opatrný."

,,Já musím a chci." položil si hlavu na postel, tak jsem mu rukou zajela do vlasů a hladila ho. ,,Jsem.. Hách.. Rád, že tě mám." malinko se nadzvedl. ,,Nemáš hlad nebo žízeň? Hrozně dlouho jsi spala."

,,Ne, děkuju."

,,Tak já ti něco donesu. Tyčinku? Bagetu? Cokoliv budeš chtít. Dáš si kafe? Já si zajdu pro kafe."

,,Já nemám hlad, ale dala bych si horkou čokoládu."

,,Pro tebe všechno." políbil mě na čelo a rozešel se ke dveřím. ,,A ne, aby se ti něco stalo než přijdu." poslal mi ještě vzdušný polibek a odešel.

Zůstala jsem zírat do stropu, pokoj osvětlovala jen jedna malá lampička vedle postele. Pomalu jsem si uvědomovala, jaké mám s Connorem štěstí.

,,Už se to nese. Vzal jsem ti alespoň proteinovou tyčinku. Potkal jsem sestru na chodbě, musíš jíst mladá dámo. Taky ještě ta čokoláda." podal mi kelímek s teplou tekutinou.

,,A ty máš kafe?"

,,Ano, chceš napít?" zakroutila jsem hlavou. ,,Tak si dej tu tyčinku."

,,Já mám předtočených pár videí vždycky, kdyby se stalo něco, že bych nemohl natáčet." bylo půl páté ráno a my se vzájemně vyslýchali.

,,Aha takhle. Nejsi unavený?"

,,Jen trošku." rukou jsem mu jezdila ve vlasech. Seděl na židli, hlavou ležel na posteli a měl zavřené oči. Bylo mi jasné, že je k smrti unavený, ale vypadal hrozně roztomile.

,,Vypadáš úžasně, víš to?" pousmál se.

,,Ty vypadáš líp, víš to?"

,,Ty jsi hrozný kecka. Co takhle spát, hm?"

,,A řekneš mi pohádku na dobrou noc?"

,,Žil byl, kdysi dávno.." začala jsem si vymýšlet, ale netrvalo to moc dlouho. Connor usl během tří minut.

V pět hodin mě přišla zkontrolovat sestra. Požádala jsem ji o deku, kterou mi ochotně donesla. Přikryla jsem Connora, políbila ho do vlasů, zhasla lampičku a šla taky spát.

,,Jak je na tom?" otvírám oči a vidím mámu. ,,Miláčku, co zase provádíš?" pohladila mě po vlasech.

,,Ahoj mami." rozkoukala jsem se po pokoji. Connor seděl vedle mě, Grace s Loganem postávali u okna a máma byla po mém druhém boku. ,,Kolik je hodin?"

,,Bude půl čtvrté."

,,Cože?" vytřeštila jsem oči. ,,To jsem spala tak dlouho?"

,,To vůbec nevadí, doktor říkal, že potřebuješ hodně spánku, že je to normální." uklidnila mě Grace. ,,Co nám to furt vyvádíš? Furt se nás snažíš vyděsit k smrti." zářila přitom jako sluníčko.

Další dvě hodiny jsme řešili spoustu věcí. Musela jsem mámě vysvětlit, jak jsem se s Connorem dala dohromady a všechno okolo.

,,Musíme už jít." ozval se Logan. ,,Opatruj se zlato. Dávej na ni pozor." spiklenecky mrkl na Connora.

,,Spolehni se." přitakal mu.

,,Lily." po půl hodině, co odešla máma se ve dveřích objevil Ben. ,,Hrozně jsem se o tebe bál ty trdlo potřeštěný."

,,Bene. Ráda tě vidím. Connora už znáš." na pozdrav si plácli.

,,Tak jak to s tebou vypadá? A co ty, Connore? Nevypadáš zrovna nejlíp." soucitně se na něj usmál.

,,Protože je tu se mnou celou tu dobu." zamračila jsem se.

,,Protože tě tu nemůžu nechat samotnou, chápeš? Já za to můžu. Já. Nikdo jinej. Musím na tebe dohlížet a mít tě pod kontrolou."

,,Connore." vzala jsem jeho obličej do dlaní. ,,Ty za to nemůžeš, kolikrát ti to mám vysvětlovat?" jemně políbil moji dlaň.

,,Hele, tak si zajeď domů." promluvil najednou Ben. ,,Já tu s ní zůstanu."

,,Díky za nabídku, ale.."

,,To jsi hodný, Connor bude moc rád, že?"

,,No jasně, díky kámo. Do dvou hodiny jsem tady." rezignovaně vstal a odešel.

,,To je tak roztomilý." zaculil se Ben.

,,O čem to mluvíš?" začala jsem se červenat.

,,Nedělej. Ty víš, o čem mluvím. Hrozně vám to sluší. Prostě k sobě tak nějak pasujete. Jsem rád za tebe, že sis konečně někoho našla." natáhl se, abych ho mohla obejmout.

,,Děkuju Bene. Jsem hrozně ráda, že tě znám. A taky, že mám Connora. Mám ho fakt ráda."

,,Vidím to. Ty jiskřičky v očích. Věděl jsem to už u toho ohně, že to nebude trvat dlouho. Jako by vám oboum z očí vystřelovala srdíčka." rozesmál se.

,,Ty jsi pitomeček." schovala jsem si obličej do dlaní.

,,To víte slečno Simonsová, jste příliš průhledná a vaše oči ukazují pravdu. Už od prváku vím, že neumíš lhát. Moc dobře si pamatuju, že jsem se tě snažil to naučit." promnul si tvář. ,,Byla jsi úplně marná. Což je vlastně dobře."

,,Přestaň. Za chvíli budu rudá až na zadku."

,,Tobě sluší všechno."

,,Jsem tady." objevil se Connor ve dveřích asi po hodině a půl, které jsem strávila zabraná do rozhovoru s Benem.

,,Tak já už teda půjdu." zvedl se. ,,Ty se koukej uzdravit, abychom mohli zase na nějakou párty. Opatruj ji." mrkl na Connora.