,,Nazdar Connore." okolo ramen se mu zavěsila vysoká a štíhlá černovláska v dokonale padoucích černých šatech. ,,Ráda tě zase vidím zlato." políbila ho na tvář.
Zlato? Aha. Je tady snad něco, co nevím?
,,Abby. Konečně tě vidím. Nepřijedeš takovou dobu." byla jsem si celkem nejistá. Stáli jsme v jednom prestižním klubu u stolu, kde sedělo několik lidí. I Joey, kterého jsem poznala už dřív. ,,Mimochodem lidi, tohle je moje přítelkyně Lily."
,,No konečně si někoho našel.Moc ráda tě poznávám." usmála se na mě a objala mě.
,,Lily, to je Abby. Moje bláznivá sestra." ze srdce mi spadl kámen. ,,A tohle je její přítel Drew, Marcus a Sam, Neels a Alissa, Clair a Joeyho už znáš. Tady vlastně ještě Nora." se všema jsem se pozdravila.
,,Tak začneme lidi. Musíme to pořádně rozjet!" Abby se rozhoupala v bocích. ,,Dáma panáčka a půjdeme trsat?"
Vydali jsme se všichni k baru, kde objednali deset panáků. Chvíli trvalo, než jsem to spolkla, protože se mi sevřelo hrdlo.
,,Dobrý, zlato?" Connor mě vzal okolo ramen a přitáhl si mě k sobě. Malinko jsem se zakuckala, protože tenhle alkohol jsem ještě nepila.
,,To je dobrý. Díky." usmála jsem se. ,,Jeden džus prosím." nahla jsem se k barmanovi a ten mi ho ochotně podal. ,,Díky moc." upila jsem, abych se zbavila toho pálení v krku.
,,Myslím, že to chce ještě panáčka, co říkáte?" Abby vypadala rozjetě.
,,Vynechám." pokusila jsem se z toho vymluvit.
,,Nenenene, Lily, zlato, to nejde. Musíš si s náma ještě připít. Víš, co je dneska za den? Můj bratříček mě seznámil se svojí přítelkyní. To je důvod k oslavě. Opravdu."
,,Víš, já nevím. Většinou mi po alkoholu není nejlíp."
,,Ale no tak. Věřím, že to zvládneš." zamrkala a vypadala tak přesvědčivě, že jsem znovu neodmítla a vypila to celý najednou. ,,Tak se mi líbíš." zvolala.
Po třetím panáku už jsem se úspěšně dokázala alkoholu vyhnout, což se nedalo říct o ostatních. Dokonce i Connor byl ve velice dobré náladě.
,,Lásko! Wohoo, pojď tancovat." vytáhl mě ze sedačky a táhl na parket. ,,Nemůžeš tu jen sedět. Bav se s náma."
,,Já se bavím, jen jsem si potřebovala na chvíli odpočinout." pomalu jsem se šourala za ním a začala se pohupovat v rytmu hudby.
,,Miluju Tě." zabořil si hlavu do mých vlasů a hluboce dýchal. ,,Jsem fakt moc rád, že tě to.. Že tě mám tady s sebou."
,,Já vím. Já taky." nikdy jsem ho neviděla tak rozjetýho. ,,Zajdu si na záchod." křikla jsem mu do ucha a vydala se davem pryč.
,,Počkej! Hej ty!" otočila jsem se na Noru. ,,Půjdu s tebou." tvářila se jako anděl. ,,Tak co? Jak se ti to tady líbí?" usmívala se na sebe do zrcadla.
,,Jo, je to tu vážně úžasný. S kým jsi tady ty?"
,,S Abby. Jsme nejlepší kamarádky už nějakou dobu." vytáhla si rtěnku. ,,A co ty a Connor?"
,,Ehm. Dobrý, skvělý. Proč?" moc se mi nelíbilo, kam směřuje naše konverzace.
,,To je dobře. Jen se ptám. Zaslouží si konečně nějakou holku. Od tý doby, co jsme se rozešli, tak.."
,,Cože? Ty a Connor? Ty jsi ta čubka?" to slovo mi ujelo.
,,Čubka? No, jak myslíš. Chodili jsme spolu. Spala jsem s ním. A co ty? Je skvělej v posteli. Fakt úžasnej." do očí se mi nahrnuly slzy.
,,Drž hubu!" procedila jsem skrz zuby.
,,Takže ty jsi to s ním nedělala? Hm. Ale když mu nedáš ty, tak kterákoliv jiná ano. Třeba já. Takže si na něj dávej bacha zlato. Za tu dobu, co jsem s ním spala naposledy, tak docela vyspěl. Určitě je teď v posteli mnohem lepší, ale to ty nemůžeš vědět."
,,Na to nemám." vyřítila jsem se ze záchodů jako tornádo.
,,Tak tady jsi. Chybělas mi." Connorova andělská tvář se přiblížila ke mně. Zlost se ve mně nahromadila a já mu dala facku.
,,Chyběla? Tak bež za Norou, třeba ti to v posteli nahradí." vysmekla jsem se mu a utíkala pryč.
,,Lily, Lily! Prosím, poslouchej mě." chytil mě za paži a otočil k sobě. ,,Co se stalo? Proč mluvíš o Noře?"
,,Chodil si s ní? Chodil si s ní a neřekl jsi mi to. Teď je tady a ty děláš jakoby se nic nestalo. Ani ses mi to neobtěžoval říct. Mám na tebe takovej vztek." praštila jsem ho do hrudi.
,,Omlouvám se, Lily. Nechtěl jsem nám kazit dnešek minulostí. Já ani nevěděl, že tu bude. Je to Abbyina nejlepší kamarádka. Ona neví, jak špatně to mezi náma kdysi dopadlo. Promiň Lily. Mrzí mě to, moc."
,,Mrzí? Tak mrzí?! Víš co? Mě to taky dost mrzí. Mrzí mě, že jsem byla tak blbá a věřila ti. Věřila jsem, že mi ve všem říkáš pravdu."
,,Já ti říkám pravdu. Věř mi."
,,Jenže tím já už si nemůžu být jistá. Protože jsi mi neřekl celou tu tvoji pravdu."
,,Lily." vypadal jako smutné štěně a jakoby najednou úplně vystřízlivěl. ,,Neodcházej a promluv si se mnou o tom."
,,Nemáme o čem mluvit." strhla jsem mu ruku a rychle vyběhla ven. Periferně jsem viděla, že se rozběhl za mnou, tak jsem zrychlila.
Běžela jsem nejmíň kilometr, než jsem doběhla do nějakého parčíku, kde jsem se posadila na lavičku.
,,Dohajzlu." rukama jsem si vjela do vlasů. ,,To snad ne." bylo to jako z blbého filmu, protože začalo pršet. Byla jsem tak zlomená, že jsem zůstala sedět na dešti.
,,Lily." kousek ode mě se objevil udýchaný Connor. Zapřel se o kolena a vydýchaval se.
,,Vypadni. Nechci tě ani vidět. Hned, co se dostanu na autobus, odjedu. Pro věci mi přijede Grace." postavila jsem se a zlostně jsem na něj koukala.
,,Ne, nemůžeš odjet. Nemůžeš mě tu nechat. Nemůžeš mě opustit. Nechci, abys mě opustila. Já Tě miluju víc než kohokoliv na světě."
,,Stejně tak jako si miloval Noru?"
,,Ale Nora v mým životě už nehraje žádnou roli. Záleží mi na tobě, ne na ní." furt si držel odstup.
,,A to ti mám věřit?" rozhodila jsem ruce a odvrátila obličej. Slzy stékaly společně s kapkami deště.
,,To mi musíš věřit. Miluju Tě." zlomil se mu hlas a já poznala, že pláče.
,,Nevím, čemu mám věřit." vrátila jsem se na svoji pozici na lavičce.
,,Klidně ti odpřísáhnu, že s ní nic nemám a mít nechci. Mám tebe. Tebe miluju. Tebe obdivuju. Jedině tebe chci. Miluju na tobě naprosto všechno. Tvoje dokonalé vlasy, oči, rty, nos. To jak jsi milá, ke všem vstřícná. Miluju i to, jak nakrčíš nosánek, když se soustředíš na úkoly do školy, jak se culíš, když ti lichotím. Miluju tu nepatrnou vrásku, která se ti udělá mezi obočím, když něco nechápeš. Miluju i pohled na tebe, když spíš, když se ke mně tulíš, když mě hladíš ve vlasech, když mě políbíš. Miluju Tě celou se vším všudy." pomalými krůčky přistoupil až ke mně a klekl si na zem do kalužiny. Chytil mě za ruce. ,,A teď ze všeho nejvíc na světě potřebuju vědět, že i ty miluješ mě."
ČTEŠ
Poznali jsme se omylem (DOKONČENO)
Jugendliteratur,,Vážně tě to tak překvapuje? Vždyť jsi musel vidět už spoustu holek v podprsence, protože jsi neodolatelnej." najednou se otočil. Přetáhla jsem si mikinu přes hlavu a snažila se ji upravit. ,,Myslíš, že jsem neodolatelnej." pousmál se a já mu do...