Poznali jsme se omylem (DOKONČENO)

11

,,To snad ne." zamáčkla jsem budík a snažila se vstát, ale všechno se bouřilo a odmítalo spolupracovat. Žaludek dělal jeden přemet za druhým, takže jsem se do koupelny dopotácela akorát, abych nepozvracela podlahu.

,,Lily? Jsi v pohodě? Slyšela jsem.." Grace vtrhla do koupelny bez zaklepání. ,,Nějaký hluk." čupla si vedle mě. ,,Neměla by ses tak stresovat kvůli těm velkým písemkách. Jestli budeš před každou větší písemkou zvracet, tak za chvíli budeš jako kost a kůže." povzbudivě mě hladila po zádech a druhou rukou mi držela vlasy.

,,Myslím, že už je to dobrý. Děkuju." opatrně jsem se zvedla, abych si opláchla obličej a vyčistila si zuby.

,,Takže snídat asi nebudeš co?" mrkla na mě Grace.

,,Co myslíš?" otočila jsem se na ni, aby viděla můj utrpený výraz. Beze slova odešla a nechala mě ze sebe udělat člověka. Bylo mi opravdu hrozně a na jídlo jsem nemohla ani pomyslet.

Když jsem se došourala zpátky do pokoje, posadila jsem se na postel. Nakonec se mi podařilo přemluvit sebe samotnou a pokořit prokrastinaci, abych se oblékla. Beru džínové šortky, černé tílko a červeno- černou kostkovanou košili.

,,Lily jdeš?" volala na mě Grace. ,,Logan už je tady." ani jsem si neuvědomila, že už je tolik hodin. Přehodila jsem si batoh přes rameno, do kapsy zasunula mobil a sešla schody.

,,Zase?" zeptal se Logan, sotva jsem sešla dolů. Soucitně mě objal. ,,Nemůžeš ty testy tak prožívat, vždyť se za chvíli zničíš holka." vždycky se ke mně choval jako k mladší sestře.

,,Ahoj." zamumlala jsem a odtáhla se, abychom mohli jít. ,,Jedeme autem?" nechápala jsem, protože školu máme kousek a vždy chodíme pěšky.

,,No jo." Grace zamkla dveře od domu. ,,Jelikož dneska ani jedna z nás nejde do práce, tak odpoledne razíme na ty nákupy." vypadala nějak moc šťastně.

,,Fajn." neměla jsem sílu protestovat, tak jsem si prostě sedla na zadní sedačku, opřela si hlavu o dveře a na chvíli zavřela oči. Ujeli jsme opravdu jen kousek, než Logan zastavil.

,,Jdeme. Vstříc písemce." vyskočila Grace z auta jako toust z topinkovače, zatímco já se vypotácela jako ten chleba, co spadne vždy namazanou stranou na zem.

,,Super." ironicky jsem se zasmála a vydala se za ní. Ve skříňce jsem vyhrabala učení na dnešek a pomalu kráčela do třídy.

,,Sakra uhni." strčil do mě někdo. Ten nepříjemný hlas. Camil. ,,Aspoň dávej pozor na cestu blbko a nechovej se tu jako královna." z očí ji šlehaly blesky.

,,Ale Camil, kde se v tobě bere ta nenávist? Zdražili ti starbucks? Nebo snad závidíš, že je Lily milionkrát hezčí než ty i bez těch sraček, co si patláš na ksicht?" za mnou se objevil Ben, můj spolužák a pomohl mi vstát.

,,Bene ty jsi takovej pitomec. Nechápu, jak se můžeš zahazovat s takovou lůzou." povýšeně si odfrkla. ,,Holky jdeme. Nemá cenu se tady vůbec bavit s tou nulou." ukázala na mě, otočila se na podpadku a společně se svýma slepičkama odkráčela pryč.

,,Jsi v poho?" zvedl mi Ben poslední sešit, co ležel na zemi. ,,Jsi nějaká bledá."

,,To je dobrý. Díky za pomoc. Dneska na ni nemám náladu. Nejraději bych ji jednu vrazila do toho falešnýho nosu." Ben se zasmál a já se taky nakonec uchechtla.

,,Myslím, že to není jediný, co je na ní falešný." naznačil prsa a to mě rozesmálo docela dost.

,,A jak se má Kate?" Benova přítelkyně.

,,Má se skvěle. O víkendu jedeme na chatu a pár lidma. Vlastně.. Nechceš se přidat?"

,,Moc ráda bych, ale v pátek je nějaký táborák a v sobotu už něco mám s kamarádem, takže nemůžu." zakřenila jsem se.

,,Jo tak s kamarádem." jemně do mě šťouchl. ,,Nechceš mi snad něco říct?" nedal si pokoj.

,,Ty jsi hroznej Bene. Je to jen kamarád." nevypadal, že by mi věřil. ,,Přísahám." zvednu dva prsty.

,,Tak já ti věřim." pousměje se. ,,Měli bychom jít, jinak nestihneme test." protočí oči a já se tomu nechtíc zasměju.

,,Tak co blbko? Zase si zvracela, že jdeš tak pozdě?" Camil se mi vysmívala do očí. Zaťala jsem ruce v pěst, ale Ben mě chytil za rameno a povzbudivě ho zmáčkl.

,,Drž hubu plastiko." přesladce jsem se na ni usmála a šla si sednout. Většina třídy se začala smát nad oslovením, které jsem použila.

,,Crr." zvonění. To jsem přesně chtěla slyšet. Posledních pár sekund dělících mě od písemky.

Učitel nakráčel do třídy, rozdal papíry a aniž by nám k tomu něco řekl, napsal na tabuli, za jak dlouho se test odevzdává. Je to arogantní blbeček.

,,Konec." ozve se třídou a já spokojeně odložím propisku. ,,Po zbytek hodiny si přečtete stranu 167-178 a napíšete si ve stručnosti výpisky a já se podívám na ty testy."

Neochotně otevřu učebnici a snažím se číst, ale vyrušuje mě Camil, která po mě hází papírky. Chová se jako malá, takže ji ignoruji.

,,No třído, čekal jsem od vás víc. Nejlepší s 97% je Lily." zamračí se na můj test. ,,Překvapivě." dodá ironicky a začne rozdávat.

,,Grace, vaše práce mě také nenadchla. Zrovna od vás jsem očekával víc. Měli bychom se domluvit na doučování." tiše jsem se chichotala, protože ji celý ročník neskrytě balil.

,,Měli bychom se domluvit na doučování." napodobím jeho hlas a Grace mě plácne do ruky. Vezmu její test a koukám na výsledky. ,,Vždyť máš 81%. To je tak akorát ne?" pročítám si špatné odpovědi. ,,A tohle máš dobře, toto taky.. Měla bys mu to říct.

,,Pane učiteli?" přihlásila se.

,,Ano Grace? Co potřebuješ?" slizce se na ni usmíval. Nechutný.

,,Mám tady pár připomínek k mé písemce, mohl byste..."

,,Nebudeme to rozebírat tady a teď. Je skoro přestávka. Stav se u mě v kabinetu hned po škole a vem to s sebou. Uvidíme, co se s tím dá dělat."

,,To si dělá prdel." zašeptala Grace a sesunula se na židli. ,,Já za tim slizounem sama nejdu. Nechceš jít se mnou?" zaškemrala.

,,Měla bys vzít Logana. Před tím se tě nepokusí dostat." zasmála jsem se.

,,Co vám přijde vtipné slečno Simonsová? Třeba nás to také pobaví." čeká na moji odpověď, ale naštěstí začne zvonit.

,,To je fakt pitomec." přisedla si k nám Laura. ,,Asi máš novýho nápadníka Grace." zavtipkuje. ,,Jdete na ten táborák?"

,,No jasně. Přece si to nenecháme ujít. V kolik a kde to bude tentokrát?" Grace vyzvídala a já se chystala na další hodinu.

,,Začne to tak kolem sedmé. Bude to malinko taková párty. A jako obvykle u vody. Takže s váma můžeme počítat?" přikývla jsem na souhlas než Laura odešla.

,,Dobré ráno žáci. Potřebovala bych dnes tuhle třídu, mohli byste se přesunout vedle prosím?" objevila se ve dveřích paní Woodsová.

Všichni brblali, ale nakonec si pobrali své věci a začali se potácet ze třídy a k nám do třídy se neochotně ploužila třída jiná.