Poznali jsme se omylem (DOKONČENO)

41

,,Lásko, vstávej." cítila jsem polibky na rameni, ale v žádném případě jsem nechtěla otevřít oči. ,,No tak." objal mě okolo pasu. ,,Miláčku, nestihneš poslední den školy."

,,No jo, já už vstávám." zavrtěla jsem se v posteli. ,,Ale když ta tvoje postel je tak pohodlná." konečně jsem se dočkala uběhnutí měsíce do začátku prázdnin.

,,Nevstáváš." otočil si mě k sobě.

,,Vstávám." dnešní noc jsme strávili u Connora. Jeho rodiče byli pryč, ve škole končil už týden před náma a starali jsme se o psa.

,,Ty jsi hrozná kecka." pootevřela jsem jedno oko a zakoukala se na jeho poloúsměv.

,,Jsi nádhernej." z podpeřiny jsem vytáhla ruku a pohladila Connora po tváři.

,,Miluju Tě." vzal moji ruku do své a políbil mě na kloubky prstů.

,,Taky Tě miluju." přelehla jsem si na jeho hruď a vlasy si přehodila na jednu stranu.

,,Tak šup z postele." políbil mě na nos a hned na to na rty. ,,Doufám, že máš sbaleno. Ve čtyři odlítáme."

Hned na začátek prázdnin jsme měli naplánovanou společnou dovolenou i s Grace a Loganem. Po dlouhém přemýšlení jsme se rozhodli pro Rio de Janeiro. Vždycky jsem tam chtěla. A dnes konečně odlítáme.

,,Mám. Už si jen sbalím doma pár drobností. A hned po škole si chci koupit ještě nový plavky na Copacabana pláž. Na tu se tak hrozně těším."

,,Já se nejvíc těším až se půjdeme podívat na sochu Ježíše Vykupitele. Nevím proč, ale vždycky jsem ji chtěl hrozně moc vidět. A některej večer. To bude párty roku."

,,No jo, ty můj pařmene. Tak pusť můj zadek ať můžu teda vylézt o oblíct se, jinak to nestihnu." pousmála jsem se, když můj zadek zmáčkl ještě víc.

,,Tak běž." nakonec mě plácl a propustil. Vylezla jsem z postele a hned zamířila do koupelny, kde jsem si vyčistila zuby.

,,Neviděl si moje tričko?" vrátila jsem se do pokoje jen v kraťasech a rudé podprsence.

,,Tohle?" na tváři mu pohrával úsměv, protože ho držel v ruce, což znamenalo, že si pro něj budu muset dojít a on mi ho nebude chtít dát. Jako vždycky.

,,Dej mi ho." zaškemrala jsem, ale on se začal místo toho usmívat ještě víc. ,,Prosím." dupla jsem si. Marně.

,,Tak pro tentokrát ty moje šprtko, aby sis mohla zajít pro to svoje vyznamenání. Stejně nechápu, že máš samý jedničky." za boky si mě přitáhl k sobě a políbil mě. ,,Dáš si něco na jídlo?"

,,Dala bych si slaninu. Zvládneš ji usmažit, aniž bys nechal vyhořet kuchyň?"

,,Samozřejmě, že ano. Pff. Já jsem náhodou dobrej kuchař."

,,Vážně? Mám ti snad připomenout, jak si v mikrovlnce ohříval nudle?"

,,Kdybys nechodila po kuchyni jenom v plavkách, nemuselo se to stát. Takže to byla vlastně tvoje chyba a ne moje."

,,Hlavně, že to máš na koho hodit. Radši padej ať si můžu ještě v klidu rozčesat vlasy."

,,Chceš doprovodit?" zeptal se Connor hned jak jsem seskočila z posledního schodu.

,,Blázníš? Už tak budu mít problém, abych odsud odešla a nikdo mě neviděl."

,,Neboj. Půjdeme zahradou a budeme to mít delší procházkou. Romantika, nemyslíš?"