Návštěvy

1.5K 99 13
                                    

Najednou vyšel ze sálu doktor a měl trochu smutný výraz. Jen prosím, ať neřekne, že Nina umřela prosím !!!
«-----------------------------------------------»

,,Dobrý den, jsem ošetřující lékař slečny Stuartové. Vy jste zřejmě sestra a bratr, že?'' Koukl na mě a Dominika.

,,Ano, prosím vás, co se stalo ?'' Vzlykla jsem.

,,No, vaše sestra na sále ztratila příliš krve, ale to se nějak dá, horší bude to, že jsme zjistili, že málem zemřela. Při nárazu si skoro poškodila míchu, ale naštěstí jsme to nějak zvládli. Znamená to, že je tady riziko, že skončí na vozíku. Momentálně je stabilizovaná a spí po narkóze. Navštívit jí můžete, až zítra.'' Řekl doktor a mě se ulevilo, že žije a zároveň se mi udělalo hrozně, protože jí hrozí vozejíček.

,,Děkujeme. Určitě přijdeme. Nashledanou.'' Řekli jsme a odešli jsme z nemocnice.

,,No.. tak já půjdu asi domů, ahoj miluju tě.'' Řekl mi Ben a já šla s Dominikem domů.

,,Snad nebude na vozejíčku... chtěla tancovat..'' řekla jsem a popotáhla jsem.

,,Neboj, neskončí na něm. Bude v pohodě, je to bojovnice!'' Usmál se Dominik a objal mě kolem ramen.

,,Ja vim.. ona to zvladne. Děkuju Dominiku.'' Usmála jsem se na něj.

,,Nemáš zaco, taky chci, aby byla v pohode.'' Usmál se.

Před naším domem stál Jamie a snažil se tam dozvonit.

,,Jamie !'' Zavolala jsem na něj a on hned přišel blíž a trochu se usmál.

,,Zdar lidi, hele nevíte kde je Nina ? Ona mi sice říkala, že jde ven s Rory, ale prý jsem se měl stavit.'' Nervózně se zasmál a koukal, co z nás vypadne.

,,Víš, ona měla autonehodu, už je v pohodě, je stabilizovaná, má zlomenou nohu a pokud se nic neposere, tak neskončí na vozejíčku. Taky má silný otřes mozku. Stavit se tam můžeme, až zítra. Půjdeš s náma ?'' Vybalila jsem na něj a málem jsem se rozbrečela.

,,Cože ? Ja-jasně, že půjdu s váma. V kolik ?'' Zeptal se Jamie a už vyšiloval.

,,Ve dvanáct u nás ?'' Zeptal se Dominik.

,,Fajn, budu tu. Jdu čau a děkuju.'' Řekl Jamie.

,,Nemáš zaco, ahoj.'' Řekli jsme oba s Dominikem.

Doma jsem seděla na sedačce a Dominik byl v pokoji. Docela se bojím o Ninu... nemůže být na vozíku.. když si na to vzpomenu, tak zase začnu brečet... sedím takhle už asi čtyři hodiny a přemýšlím co se může a co se mohlo stát.. najednou se rozrazili dveře a dovnitř vběhla mamka.

,,Mami !'' Zapištěla jsem a skočila jsem jí kolem krku a rozbrečela jsem se.

,,Terko, co se tady stalo ? Jakto, že je Nina v nemocnici ?''
Začala mamka vyšilovat.

,,No, ona měla autonehodu....(dejme tomu, že to všechno řekla :D ), no a zítra se na ní můžeme podívat.'' Řekla jsem a zase jsem natahovala.

,,To bude v pořádku, nebreč.'' Utěšovala mě mamka a táta objal mamku.

,,A co služebka ?'' Zeptala jsem se mamky.

,,No, museli jsme všechny konference zrušit a přehodit na jiný termín. Ty důležité konference jsme dali do rukou našemu kolegovi.'' Řekla mamka a pohladila mě po vlasech.

,,A proč jí přejelo auto ?'' Zeptal se táta.

,,Nina se prý nerozhlídla a ta řidička jí smetla.'' Řekla jsem.

Táta jen chápavě kývl hlavou a sedl si na gauč a mamka s ním.

,,Půjdu se vyspat'' řekla jsem rodičům a oni jen kývli.

V pokoji jsem se zamkla a lehla jsem si na postel. Pořád nad tím musím myslet... chci to nějak dostat z hlavy, ale nejde to...
Rozhodla jsem se, že si pustím písničky na mobilu a půjdu třeba na instagram.
Pustila jsem si NO-Meghan Trainor a začala jsem koukat na fotky na instagramu. Nechápu to.... tolik holek jen v podprsenkách nebo rovnou nahý... omg co to je za dobu ? ... nechala jsem to být a šla jsem se radši koukat na nějaké filmy.. pustila jsem si padesát odstínů šedi a asi v půlce jsem to vypla, protože mě to nebavilo... radši jsem šla spát.
*****************************
,,Tak jdeme ?'' Zeptala jsem se mamky a vyšla jsem před dům.

Jamie už tam čekal a v ruce měl tašku a květiny.

,,Ahoj.'' Usmála jsem se na něj a on taky.

,,Jedeme autem ?'' Podivil se.

,,Jo, rodiče přijeli.'' Řekla jsem.
,,Neboj, vědí o tobě'' zasmála jsem se a on taky.

,,Dobře.'' Řekl.

,,Tak, nastupovat.'' Řekl táta a kouknul na všechny.
,, I ty.'' Zasmál se na Jamieho, který tam stál a nevěděl co má dělat.

,,Do-bře..'' řekl nervózně a sedl si do auta.

,,Takže ty chodíš s naší Ninou?'' Zeptal se táta Jamieho.

,,Uhm.. jo.'' Řekl zase nervózně.

,,Mě se bát nemusíš.'' Zasmál se táta. ,,Jsem Petr.'' Podal Jamiemu ruku táta.

,,Já Jamie.'' Přijal jeho ruku Jamie.

,,Co plánuješ s mojí dcerou ?'' Zeptal se táta s povytáhlím obočím.

,,Jestli narážíte na to, jestli jí mám jen na jedno, tak ne.. miluju jí.'' Řekl Jamie.

,,Jem aby.. ten Brad jí prý taky miloval.'' Posměšně se zasmál táta.

,,Nesrovnávejte mě prosím s Bradem... nejsem jako on, Ninu bych nikdy nepodvedl.'' Řekl Jamie.

,,Dobře, vy už spolu spíte ?'' Zeptal se zničeho nic táta.

Jamie se zakuckal, asi vlastní slinou a začal rudnout. ,,C-c-cože ?'' Zeptal se Jamie a stále kašlal.

,,To mi jako odpověď stačí...'' řekl táta a koukl se na Jamieho do zpětného zrcádka.

,,Tati prosim tě nech toho..'' zasmála jsem se tomu.

,,Vždyť nic nedělám.'' Koukl na mě, ale nesmál se.

,,Jsme tady.'' Tleskla mamka a vystoupila.

Rychle jsme se vydali do nemocnice tam sme se nahlásili a zjistili jsme, že má pokoj číslo 8.

Pohled Niny
Ležela jsem v nemocničním pokoji a hrozně mě bolela hlava, noha a břicho.. doktor mi řekl co se mi stalo a bojím se, co se stane... nechci zůstat na vozejíčku. Z přemýšlení mě vytrhlo otevírání dveří.

,,Mami! Tati!'' Začala jsem brečet a chtěla jsem je strašně obejmout.

Mamka ke mně hned přiběhla a opatrně mě objala.

,,Holčičko moje ! Co jsi viváděla ?'' Rozbrečela se, když mě viděla brečet.

,,No já spěchala za Rory, moje spolužačka a dobrá kamarádka no a prostě mě srazilo auto.. nerozhlédla jsem se, je to moje vinna..'' řekla jsem.

Pokračování bude příště :D snad se vám to líbí :)
Za komenty a za hlasování budu ráda :) a sorry za chyby píšu rychle :D
Vaše Týnka :3

,,Miluju tě a ty to víš ! "Kde žijí příběhy. Začni objevovat