O týden později:
Stála jsem před velkou bílou vilou Mikaelsonových. Ze dveří vyšla Rebeah s malinkým miminkem v náruči. Na příjezdovou cestu přijelo auto. Z něho vystoupili Klaus s Hayley. Rebekah s Elijahem v zádech se vydala ke Klausovi a Hayley. Ten se hned zadíval na miminko v její náruči. Když k němu Rebekah přišla, tak mu podala miminko. Klausovi se v očích značiko štěstí. ,,Je nádherná." řekl a dal jí puinku na čelíčko. Hayley, která stála vedle něho se šťastně usmála a vzala si od Klause miminko. ,,Ahoj. Já jsem tvoje maminka." řekla a šťastně se zasmála. ,,A já jsem vlčku tvůj tatínek." řekl Klaus. Z očí mi začaly téct slzy. ,,Mami, tati." zašeptala jsem.
Vzbudila jsem se s mokrými tvářemi. Slzy jsem si utřela a vstala z postele. Oblékla jsem si bílé tílko, černou sukni a černé balerínky. Z vlasů jsem si upletla francouzský cop, a na ruku jsem si daka náramek. Lechce jsem se nalíčila a hotovo.
(Bez toho batohu a mobilu 😅)
Sešla jsem dolů a nasadila úsměv. ,,Dobré ráno." řekla jsem, ale v hlase jsem pořád měla podtón smutku. ,,Stalo se něco?" zeptala se Freya. Zakroutila jsem hlavou. ,,Jen další vzpomínka." řekla jsem. Kývla. Potom jsem se nasnídala, vzala si svačinu a vydala se do školy.
,,Slečno Galle!" zakřičela učitelka. Zvedla jsem k ní oči. ,,Ano?" zeptala jsem se. ,,Už zase nedáváte pozor! K tabuli!" zakřičela na mě. Protočila jsem očima a zvedla se z lavice. Abych to objasnila. Tahle učitelka je s prominutím strašná kráva. Už první hodinu si na mě zasedla. Došla jsem k tabuli a svojí žákovskou hodila na její stůl. ,,Jak se to chováte!?" zakvičela. ,,No, ono se říká jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá." řekla jsem. Celá třída se začala smát. Učitelka zrudla vzteky. ,,Do ředitelny! A hned!" zakřičela. ,,Tak prosím. Ředitel mě jistě rád uvidí. Už mě dobře zná. Vždyť jsem tam kvůli vám byla už asi čtyřikrát. Někdy si říkám že mě tam posíláte, jen aby jste mohla jít se mnou a vidět ho." řekla jsem a třída se začala znova smát. Ona vstala, popadla mě za ruku a odtáhla do ředitelny. Tak si říkám jestli třídu může v hodině nechat bez dozoru. Její problém. Zaklepala na dveře ředitelny, a když se ozvalo ,,Dále!" zek otevřela dveře. ,,Slečna Galle. Říkal jsem si kdy přijdete. Už jste tu den nebyla." řekl a já se posadila na židli. ,,Omlouvám se pane řediteli že jsem vás včera nepoctila svojí návštěvou, ale včera jsme neměli matematiku." řekla jsem. Ředitel si povzdechl a rozhlasem dal zavolat pana Saltzana, který po chvíli dorazil. Mezitím mu samozřejmě učitelka stihla říct co jsem udělala blbě. ,,Už můžete jít zpátky do třídy." řekl učitelce která odešla. ,,Slečno Galle. Už jste tu po čtvrté. Budu muset zavolat vašeho zákonného zástupce." řekl a já strnula. Elijaha? To ne! To bude průšvih! Než jsem stihla začít protestovat, tak ředitel už volal. Do čtvrt hodiny už Elijah seděl v ředitelně na židli vedle mě. ,,Pane Mikaelsone, vaše svěřenkyně už je opakovaně u mě v ředitelně. Je prý drzá na učitelku matematiky." řekl. Elijah mě sjel pohledem, a potom promluvil na ředitele. ,,Už se to nebude opakovat." řekl. Ředitel kývnul. Potom spolu ještě mluvili o mojí docházce, na které samozřejmě není co vytknout, a pak se konečně rozloučili a my vyšli z ředitelny. Jen co jsme byli na chodbě jsem sklopila pohled do země a čekala pěně dlouhé kázání. Elijah ale vypadal docela klidně. ,,Myslím že je načase začít ti dávat lekce slušného chování." řekl. Už jsem chtěla začít protestovat, ale on mě předběhl. ,,A ne neberu jako odpověď." řekl. ,,Ano strýčku Elijahu."
Tak. Zase jsem vás zmátla tím názvem kapitoly? 😆 Já ráda. Máme tady takovou roztimilou rodinou idylku. Elijah bude učit Hope slušnému chování. 😏 A Hope průšvihářka. Už jste viděli druhý díl TO? (4x02) Já jo, ale v AJ. Teď jen ještě počkat na titulky.
Vaše
Nikisekt
ČTEŠ
I am Hope?!
Fanfiction,,We are family. Always and Forever." Dahlia vyhrála a unesla malou Hope. Než se s ní ale stihla propojit, a napojit se na její magii, skončil rok a ona znovu upadla do spánku. Maličkou Hope našli v lese dva lidé, kteří se jí rozhodli adoptovat a dá...