O měsíc později:
Šla jsem v klidu ze školy. Nikam jsem nepospíchala. Sluníčko svítilo, nebe bez mráčků, ptáčci zpívali, prostě ideální den. Co by se tak mohlo pokazit? Dorazila jsem domů. Na dvoře stáli všichni a o něčem diskutovali. ,,Ahoj!" pozdravila jsem. Najednou mě začala šíleně bolet hlava. Začala jsem křičet a padla jsem na kolena. Tohle není obyčejná bolest. Tohle způsobila čarodějka. Elijah ke mě chtěl přijít a pomoct mi, ale nemohl se hnout z místa. Stejně jako ostatní. Nakednou mě někdo zvedl a přiložil mi něco ostrého ke krku. ,,Co se to děje?" zeptala jsem se. ,,Rozlučte se s vaší malou zrůdou!" zakřičel něčí hlas. ,,Nech ji být?" zakřičela Freya. ,,Nenechám. Mám příkaz od vaší matky. Ona nesmí žít." řekl znovu hlas. ,,Vždyť je to jenom čarodějka!" řekla Klaus. Hlas se zasmál. ,,Takže maličká se nepochlubila jo?" zeptal se se smíchem. ,,Nech ji být!" zakřičel Elijah. ,,Jaký jsi to rodič Klausi když nepoznáš vlastní dceru?!" zakřičel. Do očí mi vhrkly slzy. Klaus se na mě nedůvěřivě podíval. Všimla jsem si že i on má v očích slzy. ,,Lžeš!" zakřičel. Opatrně jsem kývla na Freyu. ,,Nelže Klausi. Je to doopravdy Hope." řekla. On se na mě podíval. ,,Je to pravda?" zašeptal. Kývla jsem jak nejopatrněji jsem mohla. Přeci jen mám u krku nůž. ,,Proto jsi mi byla tak pvědomá." řekla Hayley. Po tváři mi tekly slzy. ,,Dokážu to." řekla jsem a natáhla ruku. Zamyslela jsem se nad dvěmi vzpomínkami a ukázala ji Klausovi a Hayley.
,,Takhle jedou páni, takhle jedou dámy, takhle jedou vojáci a tak sedláci na trakaři!" říkal Klaus se smějící se Hope posazenou na klíně. ,,Ať se jí neudělá špatně." řekla starostlivě Hayley. ,,Není ti špatně vlčku?" zeptal se Klaus s hranou vážností. Pro jeho překvapení Hope se smíchem zakroutila hlavičkou. Klaus s Hayley se rozesmáli.
Klaus s Hayley byli uprostřed souboje. ,,Jak jsi mi to mohl udělat!" křičela Hayley. ,,Odloučit mě od mé dcery a udělat ze mě na každý měsíc vlkodlaka! Mohla jsem jí vidět jenom za úplňku!" křičela. Najednou se Klaus podíval někam za Hayley. Hayley se otočila a šokovaně si dala ruku na pusu. ,,Ona chodí." zašeptala
,,Nech moji dceru být!" zakřičel Klaus. ,,Až jí říznu, rána se jí nezahojí a ona zemře." řekl hlas. Nejspíš čaroděj ,,Ne!" zakřičela Hayley. ,,Omlouvám se." zašeptala jsem. Čaroděj trhnul nožem a mě se z krku začala řinout krev. Pustil mě a já jsem spadla na zem. Nejspíš ale zrušil kouzlo, protože se všichni už mohli hýbat. Klaus byl hned u něj a vytrhnul mu srdce z hrudi. Ke mě rychle přiběhla Hayley. ,,Zlatíčko vydrž." řekla a kousla se do ruky. Svojí ruku mi přiložila k puse. To už vedle mě seděl i Klaus. ,,To je dobrý vlčku. Budeš v pořádku." řekl. Hayley odendala svoje zápěstí z mé pusy. Hned jsem se nalonila a krev vyzvracela. ,,Ne. Nebude to dobrý." zašeptala jsem. ,,Omlouvám se mám vás ráda." řekla jsem a v tu chvíli všechno kolem mě zčernalo. Zemřela jsem.
Tak a to je konec příběhu. Vím že mě teď asi zabijete, ale já tohle plánovala už od začátku. Omlouvám se. 😢 Jeďte dolů. Mám ještě jednu věc co vám musím říct.
IT'S A PRAAAAAAAAAAAAAAANK!
Vážně jste si mysleli že bych zkončila tak brzo? To bych vám neudělala 😉 Haha. Už se těším na vaše reakce 😏
Vaše
Nikisekt
ČTEŠ
I am Hope?!
Fanfiction,,We are family. Always and Forever." Dahlia vyhrála a unesla malou Hope. Než se s ní ale stihla propojit, a napojit se na její magii, skončil rok a ona znovu upadla do spánku. Maličkou Hope našli v lese dva lidé, kteří se jí rozhodli adoptovat a dá...
