,,Je v pořádku?"

1K 51 9
                                    

Hope:

Otevřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Hned jsem se taky posadila. V místnosti stáli máma, táta a Elijah. ,,Mami. Tati." zašeptala jsem a skočila jim do náruče. Nejdříve mámě. Ta brečela. Hladila mě po vlasech a pak mě do nich políbila. Pak jsem objala tátu. Ten se zasmál a radostně se se mnou zatočil. ,,Jsem tak rád že jsi v pořádku vlčku." řekl. Když jsem se odtáhla nasadili oba dva rodičovské výrazy. ,,Tak a teď nám řekni co tě to napadlo nám tajit kdo jsi?" zaptala se máma. ,,Ani nevíš jak jsme se báli." doplnil ji táta. Sklopila jsem poraženě hlavu. ,,Chtěla jsem vás poznat." řekla jsem. Najednou se jako velká voda přihnala i Rebekah s Kolem a Freyou. ,,Je v pořádu?" vykřikla Rebekah a když mě uviděla málem mě rozmačkala v objetí. Pak přišel na řadu Kol. ,,Myslím že se začíná dusit." řekla Freya. Kol mě rychle pustil. ,,Promiň." řekl se smíchem. Taky jsem se zasmála. ,,Děkuji Freyo." řekla jsem jí upřímně. Usmála se na mě. Na všechny jsem se podívala. Konečně mám svou pravou rodinu.

,,Takže, nejdříve musíme zařídit všechny rodičovské údaje." řekla máma. Všichni jsme seděli v obýváku. Máma pochodovala před televizí s ukazovázkem v ruce a vedle ní stála menší tabule. ,,Musí se přepsat papíry, aby jsi se oficiálně jmenovala Hope Mikaelson, protože v papírech máš Emma Galle." ukázala ukazovátkem na jeden bod na tabulce. ,,Dále musíme jet za tvými adoptivními rodiči a sdělit jim to." ukázala na druhý bod na tabulce. ,,Dále-"
,,Dále mi půjdeme nakoupit pěkné oblečení a nábytek do měho nového pokoje, který mi táta slíbil." řekla jsem. ,,Ano Hayley. To tam hned připiš." řekl táta. ,,Nepřerušuj-"
,,A taky tam připiš že musíme Marcela obeznámit s tím kdo jsem. Asi před měsícem mi totiž zlomil vaz, odtáhl do toho svého brdlohu a obvinil mě že zabíjím lidi. Samozřejmě že jsem se s ním vypořádala, ale bylo to trochu nepříjemné." řekla jsem. Táta se zasmál. ,,Můžete mě přestat přerušovat?" zavrčela na nás mamka. Uchechtla jsem se. ,,Dále bych tě chtěla vzít do zátoky." řekla. Zavyla jsem. Doslova. Už když jsem se začala na The Originals dívat se ma zátoka hnusila. Samá bažina a stromy.... ,,Ale já nikam nechci." řekla jsem. ,,Bez odmlouvání." řekla. Podívala jsem se na tátu. ,,Ale Hayley, nenuť jí chodit do tý bažiny. Vždyť je to tam......Jak to říct abych tě neurazil." zamyslel se táta. ,,Ahá už vím." zatvářil se vítězně. ,,Hnusný." řekl a já jsem znalecky kývla. ,,Ještě nikdy jsi tam nebyla, takže tam pojedeme a hotovo." řekla. Naštvaně jsem založila ruce na prsou. Mamka se podívala na Elijaha. ,,Elijahu, ty dojdeš zařídit papíry." řekla. Elijah kývnul. Vstal a došel k mamce kde jí dal pusu na tvář a pak zmizel. ,,Já, Klaus a Hope zajedeme k jejím adoptivním rodičům a vše jim vysvětlíme." řekla a namířila na nás ukazovátko. ,,Až se vrátíme půjde Hope s Rebekou a Freyou koupit to oblečení a nábytek co jí slíbil Klaus. Já s Klausem mezitím vybereme pokoj a vystěhujeme ho, a pak tam všichni nastěhujeme nábytek. A nakonec půjde Hope s Kolem k Marcelovi. A potom se já s Hope vydáme do zátoky. Rozumíte?" zeptala se. Všichni jsme kývali hlavou. ,,Tak dobrá. Jdeme." řekla a ukazovátkem namířila na dveře.

Konečně jste se dočkali rodiného setkání. Těšili jste se? 😊 Já jo. Jak se vám kapitola líbila? Pište do komentů a nezapomeňte dát votes!

Vaše
Nikisekt

I am Hope?!Kde žijí příběhy. Začni objevovat