I am Hope?!

,,Esther, Mikael."

Vypravěč:

,,Notak Freyo! Udělej něco! Nenech jí zemřít." křičel Klaus. ,,A co myslíš že dělám!" řekla Freya která se přihnala s hromadou svíček, bylinek a dalších čarodějnických věciček. Svíčky rozestavila okolo Hope. ,,Potřebuju vaši krev." řekla a podívala se na Hayley s Klausem. Oba kývli. Freya podala Klausovi nůž a on se řízl do ruky, pak nůž podal Hayley. Svou krev nechali oba stéct do misky, kterou Freya připravila. Potom do ní ještě přisipala nějaké bylinky. Zavřela oči a začala odříkávat nějaké neznámé kouzlo. Začal se zvedat vítr, a svíčky se samy od sebe zapálily. Freya pořád nepřestávala odříkávat kouzlo. Naednou jí začala téct krev z nosu, ale ona pořád nepřestávala. Najednou se zhluboka nadechla a padla do bezvědomí.

Hope:

Otevřela jsem oči. Ležela jsem pořád na místě kde jsem zemřela. Nebo ne? Všechno bylo nějaké zamlžené a nikdo si mě nevšimnul, ani když jsem se postavila. Uviděla jsem Freyu jak odříkává nějaké kouzlo. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Proč mi tohle něco připomíná. Tmavé místo, nikdo mě nevidí, zemřela jsem.......Ale ne! Já jsem na druhé straně! Mělo mi dojít že když zemřu tak se sem dostanu. Vždyť jsem tribrid! Najednou jsem ucítila jakoby mě něco táhlo pryč odtud. Nejspíš Freya. ,,Ale, ale. Jak vidím náš plán vychází." uslyšela jsem hlas. Otočila jsem se a uviděla Esther s Mikaelem. ,,Co? Jaký plán?!" vykoktala jsem. ,,Tenhle." řekla Esther a oba dva mě chytli za ruce. Najednou se všechno začalo třást a já se znovu propadla do tmy.

Po chvíli jsem zase cítila že jsem při vědomí. V plicích mi ale nějak scházel vzduch. Otevřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Klaus mi pomohl si sednou. ,,Vlčku jsi v pořádku?" zeptal se mě. Já se ale zmohla jen na dvě slova. ,,Esther, Mikael." Pak jsem znovu omdlela.

Opět vypravěč:

Po té co Hope znovu omdlela ji Klaus vzal do náruče a odnesl jí do pokoje. Ani Freya nezůstala ležet na zemi. O tu se postaral Elijah. Klaus s Hayley se posadili k posteli Hope a rozhodli se čekat až se probudí. ,,Nemůžu uvěřit tomu že je to ona. Naše malá holčička." řekla Hayley a setřela si slzu, která jí sklouzla z oka. ,,Taky tomu nemůžu uvěřit, ale už jak přijela jsem si všiml že má tvoje, i moje rysy. Má talent na malování, a povahu Mikaelsonů." řekl Klaus a usmál se. ,,Proč nám ale nechtěla říct že je naše dcera?" zeptala se Hayley. ,,Protože vás chtěla nejdříve poznat." řekla Elijah, který zrovna přišel, a stál ve dveřích. ,,Ty jsi to věděl?!" zeptal se ho Klaus. ,,Ano. Věděl. A stejně tak i Freya." řekl klidným tónem a ignoroval ten rozzuřneý Klausův. ,,A proč jste nám to neřekli! Mohl jsem jí lépe ochránit!" zakřičel Klaus. ,,Prosila nás o to." řekl Elijah. ,,Kdy jsi to zjistil?" zeptala se Hayley. ,,Asi před měsícem. Začínaly se jí zdávat sny. Vlastně to byly vzpomínky. Nejspíše nějaké Dahliino kouzlo. Myslím že do patnácti v ní uzamkla hybrida, a její moc byla přeci spoutaná tím náramkem co jsme jí dali aby jí Dahlia nenašla." řekl Elijah. ,,A kdy to zjistila Freya?" zeptal se už klidně Klaus. ,,Řekla mi že když prováděly to vyhledávací kouzlo. Hope tě našla svou krví Hayley." řekl Elijah. Najednou všichni uslyšeli prudký nádech.

Promiňte lidičky že jsem vás nechala čekat, ale začala jsem se dívat na PLL. Je to úžasný! 😍 Vlastně PLL mi, i když nevědonky doporučila Laurila Moc díky!

Jak se vám líbila kapitola? Hope se probouzí, a já vás napínám 😏

Vaše
Nikisekt