,,We are family. Always and Forever."
Dahlia vyhrála a unesla malou Hope. Než se s ní ale stihla propojit, a napojit se na její magii, skončil rok a ona znovu upadla do spánku. Maličkou Hope našli v lese dva lidé, kteří se jí rozhodli adoptovat a dá...
Z očí mi tekly slzy. Nevěděla jsem, jak je zastavit. Podívala jsem se na Camerona.
,,Co máš společného s Tylerem Lockwoodem?!“ zeptala jsem se znovu. Povzdechl si.
,,Nemůžu ti to říct.“ řekl se sklopenou hlavou.
,,A proč ne?!“ vykřikla jsem.
,,Nenáviděla bys mě Hope!“ zakřičel prozměnu on. Zamračila jsem se.
,,Myslela jsem, že mě miluješ! Myslela jsem, že si říkáme všechno!“ křičela jsem jako smyslů zbavená.
,,A ty jsi mi říkala všechno? Řekla jsi mi, když jsem přijel na tvou oslavu, že jsi tribrid? Lhala jsi mi!“ křičel na mě. Po tvářích mi tekly proudy slz.
,,Tak víš co? Nech mě být! Tohle je konec! Navždy!“ zakřičela jsem. ,,Nenávidím tě!“ dodala jsem. Pak jsem se otočila a rozběhla se domů. Doma jsem vběhla do svého pokoje, kde jsem se zamkla, a padla na postel. Brečela jsem. Hodně.
,,Hope! Otevři ty dveře! Hope!“ křičel táta z chodby. Ignorovala jsem ho. Chtěla jsem být sama.
,,Hope! Neignoruj mě a okamžitě otevři, nebo ty dveře vykopnu!“ křičel táta dál. Já ale i tak neposlouchala. Po chvíli táta přestal bouchat na dveře a v chodbě se rozhostilo ticho. Po další chvíli mě někdo pohladil po hlavě. Zvedla jsem hlavu a uviděla tátu. Hned mě trklo, jak se sem dostal. Že já ty dveře na balkón nechávala otevřené.
,,Co se stalo vlčku?“ zeptal se mě. Položila jsem mu hlavu do klína, jako malé dítě.
,,Jde o Camerona.“ pronesla jsem mezi vzlyky. Táta se zamračil.
,,Udělal ti něco?“ zeptal se rozzlobeně. Nevěděla jsem co říct.
,,Lhal mi. Je to hybrid. Když jsem byla malá, ovládnul mě, abych si ho nepamatovala. A má něco společného s Tylerem. Nevím co. Nechce mi to říct. Tolik mi toho tajil.“ snažila jsem se mluvit mezi vzlyky. Táta mě držel za ruku, a já se mu rozhodla ukázat všechno, co se dneska odehrálo. Chvíli bylo ticho.
,,Zabiju ho. Už vím co je zač.“ řekl najednou táta. Zvedla jsem hlavu. Táta se postavil.
,,Co? Jak to víš? Znáš ho? Pověz mi to.“ chrlila jsem dotazy na tátu. Ten se na mě jen podíval.
,,Řeknu ti to, až se vrátím.“ řekl a zmizel. Zpod matrace jsem vytáhla svůj deník, a začala psát.
******
Vypravěč:
Klaus naštvaně došel do školy, a hned za Alaricem. Předpokládal, že Cameron bude u něj. Nejdříve kultivovaně zaklepal na dveře Alaricova kabinetu. Otevřel mu ten, s kým právě potřeboval mluvit. Klaus Camerona chytil pod krkem a tak silně vrazil proti zdi, že se na zdi objevily prasklinky.
,,Ty zmetku! Jak se dovoluješ ublížit mé dceři?!“ zakřičel na něj. Cameron se na něj podíval.
,,Jak jsi se ty dovolil zničit mi život!“ zakřičel pro změnu on. Klaus se ušklíbnul.
,,Už vím, proč jsi mi někoho tolik připomínal. Jak se má bratr?“ zeptal se jakoby nic Klaus.
,,Má se dobře, pokud já vím.“ oplatil mu to stejnou notou Cameron.
,,Za chvíli bude asi zařizovat pohřeb, protože tě zabiju. Jak jsi si mohl jen dovolit přiblížit se k mé dceři!“ začal Klaus zase křičet.
,,Já si můžu dělat co chci! Ty mi nebudeš diktovat můj život! Stačí, že jsi ze mě udělal hybrida!“ Cameron se doopravdy rozzlobil. Klaus ale byl rozzlobený už delší dobu.
,,Tak co uděláš teď?“ zeptal se ho Klaus posměšně.
,,Tohle.“ řekl Cameron, a vykoplnul proti Klausově břichu. Klaus odletěl několik metrů dozadu a promáčknul několik skříněk.
,,Konečně se ti budu moct pomstít. I za svého bratra. Pak všechno vysvětlím Hope a odvedu ji do Mystic Falls. Bude bez vás šťastnější. Nikdo se nedozví, že je členem odporné Mikaelsonovic rodiny!“ křičel Cameron.
,,K mojí dceři se už nikdy nepřiblížíš! A i kdyby se ti povedlo mě zabít, nikdy ji do Mystic Falls neodvedeš! Naše rodina to nedovolí!“ vstal Klaus z země a vyběhl proti Cameronovi.
,,Tvoje rodina mi nezabrání!“
,,Oni možná ne, ale já ano!“ zakřčel nový hlas. Oba dva otočili hlavu. Hope stála ve zničené chodbě.
,,Já s tebou už nikdy nikam nepůjdu!“ křičela Hope se slzami v očích.
,,Já nikam nepůjdu! Zůstanu tady!“ rozhodla se neposlechnout. Pak zavřela oči a začala odříkávat jakési kouzlo. Najednou jí ale někdo trhnul krkem a on padla k zemi.
,,Hope!“ zakřičel Klaus. Pak se rozzlobně podíval na Camerona. Cameron se na něj ušklíbnul.
,,Za tohle zaplatíš Lockwoode!“ zakřičel. V tu chvíli ale někdo trhnul krkem i jemu.
******
Tak. A je po tajemství. Víte, co je Cameron zač. Jste překvapení? 😊
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Omlouvám se za neaktivitu, ale teď jsem v devítce, a absolutně nemám čas. Budu se ale snažit vydávat. 😃
