I am Hope?!

,,Jen jsem šťastná."

Dostala jsem tolik nádherných věcí! Včetně velkého nafukouvacího kruhu na plavání v moři ve tvaru unicorna. Dobře. Kruh na plavání mi je docela naprd, protože plavat umím, ale UNICORN! Miluju unicorny. Důvod proč ho nedát do bazaru. Přesto byl největším dárkem Cameron. Jen tátovi se nelíbil. Pořád mě hlídal, takže jsem se ke Cameronovi ani na chvíli nedostala.

,,Čauky Klausi Juniore.“ ozvalo se vedle mě. Otočila jsem se a uviděla Damona.

,,Kdo tě sem přinutil jít? Řekni a já si s ním půjdu promluvit.“ řekla jsem a zavrčela. On se zasmál.

,,Přišel jsem sám. Ty jsi mi zkazila Silvestr, já ti zkazím oslavu.“ mrknul na mě a odešel. Tak teď si budu muset dávat pěkně velký pozor.

,,Em-Hope!“ ozval se za mnou hlas. Otočila jsem se na Camerona. ,,Ještě jsem ti nedal dárek. Chtěl jsem ti ho dát osobně.“ řekl a podal mi malou krabičku. Rozvázala jsem mašli a sundala víčko.

,,Camerone! To je-“ nevěděla jsem co říct. V krabičce byl nádherný náhrdelník a naušnice. ,,-nádhera.“ vydechla jsem.

,,Mám ti ho nasadit?“ zeptal se. Kývla jsem. Cameron vzal náhrdelník, já jsem si odhrnula vlasy na stranu, a on mi ho dal na krk. ,,Ještě ty naušnice.“ řekl. Sundala jsem si svoje naušnice a nasadila si ty od Camerona. ,,Jsi nádherná.“ řekl. Usmála jsem se.

,,Doopravdy zůstáváš?“ zeptala jsem se ho.

,,Doopravdy.“ řekl a políbil mě.

,,Ehm, ehm.“ ozval se vedle nás hlas. Odtáhla jsem se od Camerona a uviděla tátu. ,,Hope, je čas na tanec se svým otcem.“ řekl a u toho propaloval Camerona pohledem.

,,Ehm, jo.“ kývla jsem. Usmála jsem se na Camerona a vydala se za tátou. Jednu ruku jsem mu položila na rameno a druhou mu vložila do dlaně, přičemž on mi dal ruku kolem pasu. Prostě pozice, ve které se tančí společenské tance. Spustila se hudba. Začali jsme tančit.

,,Všechno nejlepší princezno.“ zašeptal táta. Usmála jsem se.

,,Děkuji tati.“ řekla jsem. Táta se ke mě nahnul a dal mi pusu na čelo.

,,Mám tě moc rád vlčku.“ řekl. Usmála jsem se ještě víc.

,,Taky tě mám ráda tati.“ řekla jsem. Pak jsme tančili v tichosti. Po chvíli hudba skončila. Objala jsem tátu. I on mě pevně stisknul. Otočioa jsem hlavu. Z davu se na mě usmíval Cameron. Taky jsem se usmála.

,,Bež.“ řekl táta. Podívala jsem se na něj. ,,Běž za ním.“ kývl hlavou ke Cameronovi. Usmála jsem se na něj.

,,Děkuji.“ řekla jsem a odtáhla se od táty, přičemž se rozběhla ke Cameronovi a objala ho.

,,Jsem ráda, že jsi tady.“ zašeptala jsem. Ucítila jsem, jak mě políbil do vlasů.

,,Já taky. A už neodejdu.“ řekl. Po tváři mi stekla slza. ,,Ty brečíš?“ zeptal se mě. Zakroutila jsem hlavou.

,,Ne. Jen jsem šťastná.“

******

Otevřela jsem oči a protáhla se. Do pokoje svítilo slunce a z ulice byla slyšet hudba. Přehodila jsem nohy přes kraj postele a stoupla si. Vydala jsem se k zrcadlu. Najednou jsem na své kůži ucítila ohromnou bolest. Jako by mě někdo pekl zaživa. Vykřikla jsem a padla na zem. Pořád jsem křičela. Najednou se otevřely dveře.

,,Hope!“ vykřikl Cameronův hlas. Přiběhl ke mě, zvedl mě ze země a pokožil na postel. Bolest hned ustala.

,,Hope, co se děje?!“ uslyšela jsem vystrašený hlas mamky. Proč mě vadí slunce? Vždyť mám svoje naušni- Tak moment. Sáhla jsem si na uši. Na nich jsem měla naušnice od Camerona.

,,Kde jsou moje naušnice?!“ vykřikla jsem.

,,To by jsi chtěla vědět, co?“ ozval se ode dveří arogantní hlas. Posadila jsem se.

,,Damone, vrať mi moje naušnice!“ zakřičela jsem na něj.

,,Dame, vrať jí je!“ křiknul na něj Cameron.

,,V klidu Came. Já jí je nevrátím, protože je nemám. Musíš si je najít. To máš za ten Silvestr.“ řekl. V tu chvíli se Cameron rozešel k němu a chytil ho za krk. To má takovou sílu?

,,Nebudu to opakovat Damone. Vrať Hope ty naušnice.“ zavrčel. Damon se ušklíbnul.

,,Ty se chceš prozradit?“ zeptal se. Cameron znovu zavrčel.

,,Prozradit? Jak prozradit? Camerone, co tím myslí?“ zeptala jsem se. Cameron se na mě podíval.

,,Tak toho necháme. Damone, vrať mé dceři její naušnice, a já to neřeknu Klausovi. V opačném případě-“ nedořekla to, protože se ve dveřích objevil táta.

,,V obou případech ti bude trvale ublíženo na zdraví.“ řekl. Damon naštvaně zavrčel. Pak sáhnul do kapsy a hodil tátovi moje naušnice.

,,Dobře.“ řekl táta. Najednou se objevil u Damona, a protože ho Cameron už pustil, tak mu zlomil vaz. Pak se podíval na Camerona. ,,Nic z toho tady si nebudeš pamatovat. Teď se vrátíš do pokoje pro hosty.“ řekl. Cameron zamrkal a pak odešel. Táta přešel ke mě a podal mi moje naušnice.

,,Děkuji.“ řekla jsem mi. Táta se podíval na nehybné tělo Damona. Potom vytáhl z kapsy telefon.

,,Haló? Skládka? Mám tady odpad na odvezení.“

******

Nikisekt je zpět! A na dlouhou dobu! Mám promyšlený děj, takže budu pokračovat!

Trochu nudnější kapitola, ale snad neva.

Takže Cameron něco tají. Co to může být? Pištemi svoje tipy do komentářů.

Možná jste si všimli, že mám nový cover. Co na něj říkáte?

Nahoře je taky video s písničkou ,,Sad Song“. Takže, kdo ji nezná, tak si ji povině pusťte.

Vaše
Nikisekt