Tatiana Nikolajevna se narodila očekávaná, milovaná a chtěná. Ne že by to u jejích mladších sester bylo jinak, ale stále jako by nad nimi visel stín tolik žádaného dědice. A když až jako pátý v pořadí přišel na svět Alexej, krásný chlapec sužovaný těžkou hemofilií, copak nikdy Marii a Anastázii nenapadlo, o kolik by radost jejich rodičů byla větší, kdyby i ony se narodily jako chlapci. Zdravé, v létě vždy opálené a ošlehané černomořským vzduchem, když v Livadii dováděly na pláži, zatímco ubohý Alexej byl odsouzen jen k tomu sledovat je často z okna jejich vily.
Nad Tatiou se žádné stíny nevznáší, její narození bylo provázeno bezstarostnou radostí, vždyť car a carevna jsou mladí a jistě budou mít ještě dost synů, aby některý z nich převzal romanovský trůn. Marie proti svému osudu občas rebeluje, je divoká, její povaha překypuje energií, jako malá má neustále rozbitá kolena a potrhané šaty. Je středem svého vesmíru, kolem nějž se má vše točit. Proti tomu Tatia jako by sama neexistovala, jako by žila jen proto, aby posloužila druhým. Nejraději ze všeho sedí u nohou své matky a předčítá jí knihy. A sní o tom, že bude ošetřovatelkou, nebo jeptiškou jako její teta Ella, ta oslnivá kráska, která ji kdysi jako dítě uhranula jediným pohledem nádherných šedomodrých očí. Ale je beznadějně odsouzena k tomu být velkokněžnou a později manželkou některého evropského vládce.
ČTEŠ
Duchové Ipatěvova domu
Historical FictionKniha bude pojednávat o poslední carské rodině v Rusku. Vše je vyprávěno z pohledu druhé carovy dcery Tatiany, pravděpodobně nejkrásnější ze čtyř děvčat, která stejně jako celá její rodina byla zavražděna 17. července 1918 v Ipatěvově domě bolševiky...
