22. Kapitola

202 15 5
                                    

Neměla ponětí, jaké pocity po týdnu s nimi, měla. Z jedné strany byla radost žít s někým jako byli kluci, ale z té druhé? Měla chuť je občas někam zamknout a nechat je tam. Už kvůli nepochopitelné energii, kterou netušila kde brali.

A nejhorší na tom bylo, že se něco mezi nimi změnilo. Netušila, zda to viděla jenom ona nebo se jí to jen zdálo, ale něco se dělo. Jejich chování bylo nanejvýš podivné a skládalo se převážně z nepochopitelné opatrnosti vůči všemu a starání. Věděla, že fanynky umí být dost vlezlé, ale nebyla snad tak nedospělou, aby je přivedla přímo k jejich dveřím. Ačkoliv nějaké fanynky se sem tam před dormem objevily, ale vždy se to dalo nějak vyřešit bez veřejného poplachu.

Ale když jim přinesla jídlo z domova, tak se moc opatrní nezdáli a měla pocit, že by jí to dokázali vyrvat z ruky nebo jí je rovnou ukousnout. Ani by se tomu nedivila, protože každý den mít trénink klidně i osmnáct hodin s minimem přestávek, člověka umí odpravit. K tomu ani nepočítala jejich občasné diety. Teď to sice nebylo nijak vážné, ale rozmazlovat je nesměla.

Už kvůli únavě z tréninku nebylo divu, že všichni polehávali na gauči, na kterém ani netušila jak přesně se vešli. Opravdu klamali těly, protože i když to vypadalo na chaos poházených těl, byli skladní. Ze řady jako jediný pak vybočoval právě Sehun, maknae skupiny, který se rozhodl využít svých hyungů a natáhl se přes ně s tím, že jeho mladé kosti potřebují odpočinek. Opravdu byla podivné, že stále žil, protože Suho s Xiuminem ho chtěli zajisté zabít.

Ani netušila na co se to přesně dívali, protože Chen tam něco pustil, aniž by jim cokoliv řekl a bylo vyřešeno.

„Nejsi nějak drzej, mladej?" prskl Suho, když ho Sehun neustavičně šťouchal nohou a jemu došla trpělivost. Reakce se ale stejně nedočkal, protože maknae byl příliš zabrán do sledování televize.

„Jdu do sprchy a spát," ozval se Chen, když se s hlasitým zívnutím protahoval a zamžoural na televizi.

„Ale udělej to tiše, teď je to zajímavé," odvětil lídr pohotově, na kterého se Jongdae uraženě zamračil. Ale ani to mu nevydrželo dlouho a s rozloučením se odebral pryč.

Jediný, kdo to snad ani nepostřehl, byla Na Ri, která dál sledovala obrazovku, kde se odehrávala scéna, jak kluk shodil holku do bazénu a vysmíval se jí. Kdyby tohle někdo udělal jí, dotyčného by zabila. S odchodem člena to nebyla jediná věc, kterou nepostřehla. Až s hlubším zavrněním, které znělo velmi spokojeně, si všimla, že celou dobu měla prsty ve tmavých vlasech a neostýchavě jej hladila.

„Promiň," špitla a raději své ruce složila v klíně, ignorujíc jeho vyčítavý pohled, kterým se na ní podíval.

Čím více se pozdilo, tím méně u televize zbylo lidí. Všichni po dnešku padali únavou a stejně na tom byla brunetka, která se vymotala zpod Sehunově hlavy a postavila se na přeložené nohy, ve kterých cítila nepříjemné mravenčení.

„Běžte brzo spát," nakázala jim, když odcházela z obýváku do prostorné koupelny a odpovědí jí bylo jen nevzrušené zamručení.

Pokaždé, ačkoliv to celkově v Asii bylo běžné, ji zaujalo, kolik měli přípravků na tvář. Chápala, že jich bylo devět, ale stejně se jí zdálo, že těch olejíčků a mastiček bylo až přebytečně. S pokrčením ramen si odložila pyžamo, které si ještě stihla vzít ze svého dočasného pokoje, na pračku kousek od sebe. Bylo až zázračné, jak rychle se dostala z oblečení, protože tahle část byla její nejméně oblíbená kvůli zimě, kterou vždy pocítila. Raději tedy špinavé oblečení hodila do koše na špinavé prádlo.

The Hunt is my Muse | FF EXOKde žijí příběhy. Začni objevovat