The Hunt is my Muse | FF EXO

45. Kapitola

„Co kamery?" Vzpamatoval se Jongdae a vzpomněl si na to, že dům má několik kamer, které nechaly vybudovat prvně, co se jim nějaké fanynky vloupali do domu. „Možná něco zaznamenaly."

„Jdu se podívat," zamumlal Chanyeol, který prostě potřeboval pryč z místnosti a ztratil se v útrobách domu.

„Jestli se nic nenajde nebo tam nic nebude vidět, stejně nebudeme o nic moudřejší," zamyslel se nahlas nad myšlenkou, kterou tu věděli všichni.

„Ne nezbytně, zítra to půjdeme říct vedení a zkusíme něco vymyslet," řekl jim Junmyeon, který se snažil něco vymyslet, co by jim pomohlo. „Do tý doby se musíme vrátit i do práce a dělat na tour, stejně to nezruší," jenomže moc dobře věděli, že čas hraje i proti nim.

„Lidi," vstoupil do debaty pobledlý Minseok a všechny pohledy se stočily k němu. „Volal jsem teď s Luhanem, řekl jsem mu vše, co zatím víme a stalo se..." odmlčel se, snažeje se přijít jak to poddat. „Kris se už týden pohřešuje."

Při nastalém tichu by byl slyšet padnout i špendlík. „Počkej, myslíte si..."

Layovi do řeči skočil Baekhyun, který se snažil zabránit třesu svých rukou. „Že ta kůže může být z něj? Ano, myslíme," sykl, když si vjel prsty do vlasů a znova se posadil, schovávaje si obličej do dlaní.

„To snad ne," zabědoval Lay vystrašeně a nikdo další k tomu nechtěl nic říct.

Jestli to byla pravda a Krise mají lovci, museli něco podniknout. Museli ho zachránit, pokud nebylo pozdě.

„Nemysleme hned na to nejhorší. Musí to mít jiné vysvětlení," vstoupil do toho Kyungsoo, který odmítal přijmout to, že by Kris mohl být v ohrožení života.

„A jaké jiné? Dostali jsme kůži, Kyungsoo, kůži! Na které stojí, to co stojí!" Obořil se na něj Jongin, když jeho nervy zabrnkaly na poslední strunu.

Tohle menšího člena umlčelo a smutně se podíval k zemi. Každý nad tím přemýšlel. Nechtěli věřit, že se tohle opravdu děje. Nedokázali vzít v potaz ani to, že by Kris už nežil.

„Lidi!" Zvolal Chanyeol energeticky, když i s jeho laptopem přiběhl zpět do obýváku a postavil ho na stůl, aby se všichni mohli podívat. „Kamery něco zaznamenaly, ale kvůli zrnění a tmě toho není moc vidět," jeho tón se mísil se smutným, ale stále se nehodlal vzdát. „Koukejte, vidíte?" Ukázal jim celé video.

Černé SUV jelo nad limity zdejší ulice a až u jejich domu stáhly okénko, aby mohli vyhodit to, co jim následně přistálo oknem obývacího pokoje. A zmizeli.

„Zítra to zkusím vzít za jedním známým a snad se nám podaří zjistit něco víc, protože tady je vidět obličej toho kdo házel," Chany se ušklíbl, když pocítil vlnu malé výhry. Mohli mít aspoň jednu stopu. „Mm, počkejte, proč se... co se stalo, když jsem tu nebyl?" Zamračeně se po všech podíval, když si najednou uvědomil, že všichni byli podezřele zticha. 

„Víš, teď jsme se něco dozvěděli," zamumlal váhavě Junmyeon, když si prohlížel jejich člena, který na ně koukal jako malé vyděšené štěně. „Kris se pohřešuje," nehodlal to brát kolem horké kaše, ačkoliv to stále byla silná rána pro všechny. 

„Cože?" Ztěžka ze sebe dostal, snažeje se udržet třes rukou. Cítil jak mu oči zvlhly a začaly nepříjemně pálit. „To nemůže být pravda," zavrtěl odmítavě hlavou a odstoupil vzad, aby získal odstup od všech a  dokázal to rozdýchat. 

„Nemyslím si, že usnu," svěřil se jim Jongdae, jehož nervy pochodovaly stejně jako u ostatních.

„Nějaká snaha musí být. Zítra nechám spravit to okno," promluvil Junmyeon tišším tónem, jak na něj padala vlna únavy i strachu. „Doufejme, že se pleteme."