The Hunt is my Muse | FF EXO

30. Kapitola

V ten moment se nedalo říci, kdo z nich byl překvapený více. Hleděli na sebe jako na samotné zjevení Ježíše a nebýt Na Riny reakce, nejspíše by takhle na sebe hleděli ještě dlouho.

„Krisi, co tu děláš? Všichni si o tebe dělají starosti," i ona si ho ustaraně prohlédla, než se mu znova podívala do tváře a všimla si tak té změny v jeho pohledu i chování.

Probodl jí tak hnusným pohledem, až couvla o další krok vzad a maličko pootevřela pusu, aby se mohla dožadovat vysvětlení, proč se tak chová. To by jí ovšem nesměl předběhnout.

„Dej mi pokoj a vypadni," zavrčel naštvaně a odvrátil od ní pohled, aby dělal to, co do téhle doby. Sledoval řeku. Neměl na nikoho náladu a na ní už vůbec ne. Přišla mu jako otravný hmyz, který se vždy rozmázl o přední sklo auta při jízdě.

„T-tys pil?" zeptala se ho opatrně, ignorujíc jeho chování a nenápadně nasála alkoholový odér, který jí nepříjemně zaštípal v nose.

„A co když jo, hm? Uděláš mi něco? Budeš mi promlouvat do duše?" výsměšně se uchechtl a znova se otočil směrem k řece, která se i nadále poklidně táhla ve svém líném tempu.

Měl chuť do ní skočit a utápět se. Klesnout až ke dnu, na kterém už stejně byl. Vyplatil by se svou smrtí ze svých hříchů, které kdy udělal? Nebo by přežil i tohle?

„Krisi... Prosím, pojď se mnou domů. Prosím," požádala ho tichounce a jemně ho vzala za paži, kterou decentně stiskla, aby si vysloužila jeho pozornost. Chtěla pro něj dobrou věc a hlavně ho přivést domů, protože netušila, co by se s ním mohlo stát v tomhle stavu.

Jenomže v ten samý moment se jí vytrhl ze slabšího sevření a oplatil jí to mnohem silnějším chytnutím, až se z jejího hrdla vydralo bolestné vyjeknutí. Zcela ignoroval ten fakt, že jí paže přímo drtil a narazil jí na zábradlí před sebe, až vydala jakýsi pazvuk a probodl jí pohledem.

Stál u ní tak blízko, že cítil její teplý dech na své tváři, ale na vzdálenost teď zcela kašlal. Bylo mu jedno, když slyšel její bolestné skuhrání a volání jeho jména. Měl naprosté zatmění před očima, když jí tam svíral, tyčil se nad ní a bez mrknutí oka jí hleděl do očí, ve kterých se zrcadlil strach i on sám.

„Řekl jsem jasně, že máš vypadnout, do prdele! Přestaň se o mě starat jako kdybych byl jeden z těch tvejch poslušných čoklů, je ti to jasný?!" zakřičel blízko jejího obličeje. Líbilo se mu cítit její strach. Ne... jeho vlk to miloval. Užíval si, když se před ním třásla a dodávala mu tak pocit pravého predátora, kterým skutečně byl.

„To bolí! Pusť mě, do háje! Bolí to! Krisi, přestaň, prosím tě o to, nech mě být!" hlas se jí zděšeně roztřásl, když se mu dívala do těch děsivých očí a snažila se vymanit z jeho sevření, ale to jen zhoršovalo jeho sevření paží. „Yifane!" vykřikla plačtivě jeho pravé jméno se slzami na krajíčku a to ho donutilo přestat.

„Shu?" vyslovil jméno své mrtvé lásky, kterou v ní najednou viděl i slyšel.

Bylo to jako mávnutí proutku, když před sebou namísto manažerky viděl svou drahou Shu. Její dlouhé havraní vlasy, které se jí vlnily kolem tváří. Nádherné onyxové oči, plné těch zářivých jiskřiček. Rudé rty, které tolikrát ochutnal a... To volání, aby přestal. Aby jí neubližoval. Udeřilo ho to jako přívalová vlna při uvědomění, co znova dělal.

„N-Na Ri... Já nechtěl, přísahám, že ne," dostal ze sebe s obtížemi, když hleděl do jejího, strachem i bolestí zkřiveném, obličeje.