Mellanie ✓

one

Bylo kolem šesté hodiny ráno a já si stíral ospalinky z očí. Nenávidím vstávání. Přes hlavu jsem si přetáhl černé tričko, co bylo pohozené po podlaze. Přešel jsem ke skříni a začal se v ní hrabat. Natáhl jsem si tmavě modré džíny, rukou si prohrábl tmavé vlasy a seběhl schody dolů.

,,Říkala jsem, že z práce máš vyhodit odpadky a nakoupit ty housky k večeři," podívala se matka na tátu skrz sklenici na nádobí. Táta seděl u dřevěného stolu a popíjel svou ranní kávu. Bez mléka s cukrem a lžičkou smetany.

,,Zapomněl jsem."

,,Dobrý ráno," vešel jsem do kuchyně a nalil si džus.

,,Jak si se vyspal?" zeptala se mamka.

,,Špatný," odsunul jsem si židli a zakousl se do buchty, kterou jsme měli k snídani.

,,Takže jako vždycky."

Spolkl jsem poslední sousto a dopil džus. Popadl jsem bundu, klíčky a tašku hozenou někde v rohu. Do telefonu jsem zapojil sluchátka, zabouchl za sebou dveře, obul se do tenisek a vyběhl ven z domu. Do školy jezdím autobusem. Zastavuje každý den pár desítek metrů od našeho domu.

Ve škole jsem si jako pokaždý přisedl ke svému kamarádovi do poslední lavice a okamžitě jsem se rozplácl na židli jako ten nejvíc unavenej člověk na světě.

,,Umíš ten děják?" zeptal se mě Loy.

Nechápu, proč se mě vůbec ptá, když ví že z toho neumím ani jednu pořádnou informaci. Ani nevím, z čeho vůbec píšem.

,,Ne."

V ten okamžik zazvonilo a já se začal v duchu modlit, abych tohle pondělí přežil.

_________________________________________

Pod hlavu jsem si dala polštář a opřela se o zeď. Minnie si ustlala na mém klíně a já ji při tom drbala za oušky. Můj malý bráška za mnou každý dvě minuty chodil s tím, že příjdeme pozdě do školy. On měl školu dál než já, takže nás rodiče vozili do školy autem a při cestě mě vysadili. Byla jsem už oblečená do příjemného svetru a vlasy ve vysokém culíku mi držela tmavá gumička.

Pustila jsem Minnie, moje koťátko, které jsem nedávno dostala k šestnáctým narozeninám, a šla jsem si udělat snídani.

,,Stihl sis udělat ten domácí úkol?" zeptala jsem se brášky na prahu dveří, když jsem mu pomáhala zavazovat tkaničky.

,,Jo..."

Popadla jsem batoh a zamkla za námi dveře. Mamka se usadila za volant, zatímco jsem pustila rádio. Tak jako vždy, kdybych v autě neseděla já, bylo by tam hrobové ticho.

_________________________________________

Naše parta je trochu zvláštní. Neříkám že s nimi není sranda, ale někdy se kvůli nim dostanu do pořádného průšvihu, jako když před měsícem rozbili zadní sklo od osobáku nějakého majitele veřejně uznávané firmy. Měl jsem defakto křížový výslech od rodičů a zákaz sociálních zařízení na tři týdny. Přestali mi platit sportovní kroužky a řekli, že bych se měl naučit trošku se osamostatnit, ať si prej najdu brigádu a sporty si platím sám.