sixteen

2.1K 95 13
                                    

Přes den jsem pomáhal mamce balit věci do jednotlivých krabic a všechnu její polovinu nábytku jsem jí pomáhal nakládat do auta. Ostatní vzali stěhováci. Nešel jsem kvůli tomu dnes do školy. Jen kdyby jste tomu nerozuměli, naši se rozvádějí. Během několika let, šťastných let, se tolik nehádali jako poslední dobou. Táta ji při hádce rozmlátil rádio kuchyňským robotem, protože ho neustále vytáčely její oblíbené country písničky. Mamka mu zase v návalu vzteku rostrhala lístky na předražený hokejový zápas.

Neustále u nás doma létají urážky a sprostá slova, proto jsem rád, když můžu z domu vypadnout. Dnes byl táta celý den v práci, takže jsme to stěhování chtěli stihnout do té doby než se vrátí, aby se nesetkali a včerejší hádka nepokračovala.

Příští týden mám být u mámy, prý kvůli psychické podpoře i té fyzické, jelikož u ní v bytě bude najednou spoustu práce.

...

Seděl jsem v zašedlé kavárně, které většina lidí říká pařížské bistro. Mě to připadá spíš jako starý příbytek obohacený o kávu, muffiny a chlupaté polštáře. Ale přece jenom to mělo své kouzlo. Čekal jsem tu na Mell. Už včera jsem se s ní domluvil, že se tu sejdeme. Uběhla čtvrt hodina a já jsem byl donucený objednat si už druhé ledové kafe. Po půl hodině už jsem pomalu přestával doufat a když uběhlo pětačtyřicet minut, sbalil jsem si věci a odcházel. Třeba má spoustu práce, napadlo mě.

_________________________________________

To že nestíhám jsem si uvědomila až pozdě. Poslední hodinu jsem strávila zamknutá v koupelně a snažila se všelijakým způsobem zamaskovat modrozelený monokl u levého oka. Rukama jsem se opřela o umyvadlo a podívala jsem se na odraz v zrcadle. V pohodě Mell, bude to v pohodě. Může za ten stůl na který si se praštila, když jsi uklouzla.

Vzala jsem telefon a zavolala Philipovi. Nezvedal mi to a přišlo mi v tuhle chvíli zbytečné zanechávat vzkaz. Napsala jsem mu tedy krátkou smsku a vydala se dolů do kuchyně.

První reakce mojí mámy na tu nádheru na mém obličeji byla, že zvedla pohled od módního časopisu a spíš překvapeně, trošku vyděšeně se mě zeptala, co se mi stalo. Do podrobna jsem jí vylíčila předem připravenou verzi a nezapomněla přidat frázi, že to nic není.

,,Chtěla jsem jet o víkendu za tetou Helen," dodala po chvíli a jak jí znám, ani nebyla zvědavá na můj názor. Když řekne chtěla jsem, tak to znamená, že se členové rodiny musí přizpůsobit.

Mamka s tetou nikdy mezi sebou neměli dobré vztahy, ale před časem zakopali válečnou sekyru a jezdíme k nim, aby se neřeklo, že proti ní a její rodině něco máme.

Toho večera jsem se dívala na film a pak se rozhodla jít rovnou spát. Úkoly si udělám ráno.

...

Ve škole jsem po chodbě chodila s kapucí přes hlavu a při hodině jsem si vlasy dala tak, aby mi spadaly do levé části obličeje. Měla jsem je dostatečně husté, takže si toho všimlo minimum lidí.

Na chodbě jsem si razila cestu mezi studenty a rychlým krokem jsem mířila ke své skříňce.

Někdo mi poklapal prstem na rameni a já se otočila, abych spatřila Philipa, jak se krásně usmívá.

,,Nový styl?" ukáže na kapuci.

,,Možná. Nelíbí?" prohodím a pokračuju v cestě.

,,No jsem docela překvapený, podle mě teda nemáš, co zakrývat," řekl a mě trochu drklo. Byl to kompliment, nebo jen moje bujná představivost?

,,Jako nemyslím to nijak, ty víš. Prostě jenom že je to pravda," zakoktal se a já si vyndala klíčky. Otevírala jsem právě skřínku, když mi rychle kapuci sundal.

,,Co to vyvádíš?!" rozkřikla jsem se na něj, ale to už v jeho tváři bylo vidět udivení.

,,Co se ti stalo?" zaměřil zrak na moje oko.

,,Nic. Jen jsem nešikovná," vypadlo ze mě a kapuci jsem si rychle znovu nasadila.

,,Jasně. Budu hádat, nepohodla ses se židlí."

,,Ne, se stolem. Máme prostě spolu nevyřízený účty a uklízečka myje podlahu až moc pečlivě," pokrčila jsem rameny a vyndala fyziku ze skříňky.

,,Tak to pak jo."

,,Už musím jít. Zatím ahoj." dodala jsem urychleně, aby se nezeptal na nic dalšího a rozešla jsem se směrem ke třídě.

____________________ ___________________

Ahoj. Musím uznat, že za jeden den tu přibyli dva čtenáři, děkuji moc. Začínám se do toho více dostávat, takže příběh už pomalu začíná jít správným tempem. Mám tu pro vás pár otázek, na které bych ráda věděla vaše odpovědi, takže mi napište do komentářů, co si myslíte vy.

Myslíte si, že budou Mell a Philip nakonec spolu?

Líbí se vám víc pohled Mell nebo Philipa?

Jaká je vaše zatím nejoblíbenější postava z tohoto příběhu? (jen poznámka, nějaké postavy v průběhu přibudou)


Jakým způsobem si myslíte, že se oba dozví, co k sobě navzájem cítí?

Děkuji za vasi podporu, jste zlatí a každičký den mi každý vote a milý komentář právě od vás vykouzlí úsměv na tváři. Přeji v příštích kapitolách příjemné čtení, užijte si mé malé dílko.

Mellanie ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat