twelve

2.3K 102 1
                                    


,,Tak nasedej," řekla jsem otráveně Isaakovi a pokoušela se o opravu jeho zapínání u cyklistické helmy. Jelikož nemám auto, tak musíme jet na kolech. Neříkám, že fotbalový stadion je až na konci světa, ale rozhodně je to na druhé straně města. Než jsem stačila na kolo nasednout, on se už rozjel a dohánět ho byla fakt fuška.

Nechápu proč ho mám doprovázet, jako by rodiče čekali, že si vezme do náručí plyšového medvídka a na kroužek půjdeme za ručičku. Sice mu není ani deset, ale jako hurikán si to šlape po silnici.

Když si ho představím jako teenagera už si v duchu kopu hrob.

Na stadion jsme samozřejmě dorazili o patnáct minut předem. I když máte třicet minut čas navíc a všechno krásně stíháte on vás vždycky zkomanduje, že příjdete pozdě, a pak musíte na daném místě čekat pětadvacet minut.

Poslala jsem ho samotného do šaten a oddechla si tak, že mámě a tátovi nevyslepičí moje "návštěvy knihovny za studijním účelem".

Na hřišti teď cvičili nějací kluci a na tribunách bylo prázdno. Isaak má teď tréningy uvnitř, v hale.

Rozjela jsem se zpátky po stejné cestě a neujela ani pár metrů, když jsem za zády uslyšela Philipův hlas. Ignorovala jsem to a šlapala dál.

,,Slyšíš! Počkej!" řval za mnou a už byl ode mne blíž než před tím.

Po půl minutě mě doběhl. Stále jsem dělala, že si ho nevšímám a dívala se přímo před sebe.

,,Mell, no ták. Já to tak nemyslel. Neignoruj mě."

Nechtěla jsem s ním mluvit. Ať si jde otravovat za někým jiným. Přidala jsem na rychlosti a on musel pomalu stupňovat na sprint. Jakto že není ani zadýchanej?

,,Hele já vím že mě slyšíš. Chci se omluvit. Vím, že jsem se k tobě choval hnusně, promiň."

Prudce jsem zabrzdila a došlápla levou nohou na zem.

On teď silně oddychoval, ale přitom se na mě nepřestával dívat.

,,Tvoje omluva se příjmá." řekla jsem a znovu nasedala na kolo.

,,Um. Uvidíme se ve škole!" mávl na mě a já se rozjela zpátky domů.

_________________________________________

,,Jsi trapnej, víš to?"

"Alespoň jsem nebyl mimo a neřídil opilej!"

,,Teď mi to ještě vyčítej, když za všechno můžeš ty."

,,Udělal jsi chybu a já za ní mám brát následky?"

,,Přesně tak."

Mellanie ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat