Mellanie ✓

thirty

Věnované dokonalé osůbce, která umí psát ty nejkrásnější a nejprofesionálnější ohlasy na tento příběh: PavlinaBartakova

Chvíli jsem nevěděl, co mám dělat. Nakonec jsem si jí pevně přivinul k sobě.

Ve filmu právě bestie požírala tu asi patnáctiletou holku a Mell si musela zacpat uši, aby neslyšela ten příšerný křik.

"Dobrý?" zeptal jsem se, když se ostatní dostali už do bezpečí.

"Budu mít doživotní následky." podívala se mi do očí, ale odmítala se mě pustit.

Ten film jsem nakonec radši vypnul. Ono by to stejně nedopadlo moc dobře, všichni skončili nakonec buď roztrhaní na cáry, nebo s rozřízlými končetinami.

"Promiň."

"Jsem hrozný strašpytel, viď?" podívala se mi do očí.

"No, byl to tvůj první, tak jsem to víceméně čekal."

"Na tohle se ty díváš často?"

"Když si najdu čas." pokrčil jsem rameny.

"Nechápu to. Vždyť polovině z nich ani nebylo osmnáct. Proč jeli do tý boudy uprostřed lesa? Jim přeskočilo?"

"Asi. Nebo prostě ten režisér nevymyslel nic lepšího. Příště si můžeme pustit třeba vraždící panenku." usmál jsem se.

"Tak se mnou teda nepočítej! Jen přes mou mrtvolu!!!"

"Dobře," zamyslel jsem se," půjdu si lehnout na gauč vedle, můžeš spát tady."

Naštěstí to měla povolený, hlavně díky tomu, že je zítra sobota.

"Ne, prosím. Co když tě tam sežere ta příšera." řekla. Byla strašně roztomilá, když se bála, ale radši jsem to neřekl, protože bych ji nejspíš naštval. Myslela by si, že si z ní utahuju kvůli tomu, že je srab. A to nechci.

"Zůstaň tady, prosím..." špitla.

"Dobře." řekl jsem a lehl si k ní. Právě jsem prožíval svůj sen, který se mi zdával skoro pořád. Zdávalo se mi o tom, jak mě pevně objímá a já při tom vdechuji vůni jejích vlasů.

Zavřela oči a já ji pozoroval. Po chvíli usnula a já sledoval její nevinný výraz ve tváři. Neovládl jsem se a políbil jí na čelo, lehce se pohla a hlavu ve spánku položila na mé rameno.

I já po pár minutách usnul.

_________________________________________

Ráno jsem probudila společně se slunečními paprsky a rozhlédla se okolo sebe. Philip vedle mě nebyl. Prohrábla jsem si rozcuchané vlasy a vyndala si ospalinky z očí. Bosá jsem se zvedla z postele a zamířila na chodbu. Došla jsem do kuchyně, kde se Philip nakláněl nad plotnou a hlídal prskající lívance.

"Dobré ráno..." zívla jsem a protáhla se.

"Dobré. Nebudou ti vadit k snídani nechtěně spálené lívance?" poznamenal a usmál se.

"Vůbec ne. Spálené já ráda." rozesmála jsem se.

"Fajn, ale reklamace nepříjmám."

Na talíř nandal lívance a na ně rozmačkané maliny.

"Dnes má být strašný vedro. I třicítky." zadíval se z okna.

Přišlo mi to zvláštní, být tady. Co když si toho všiml? Že se na něho dívám jiným způsobem, než on na mě?

_________________________________________

Když jsem se vedle ní ráno probudil, trvalo mi asi tak deset minut, než jsem rozlišil sen od skutečnosti. Chtěl jsem se takhle budit každé ráno. Každé ráno ji držet kolem pasu a vidět její rozcuchané vlasy.