Tajemství Martini

Dnes ne

Celá jsem strnula. Dívala jsem se na ni. Naprosto mě vyděsila. Byla obrovská.

Moje bratry Manora tolik neviděsila. Jack už se ho pokusil rozptýlit tím, že ho sežehl ohněm a Steve se mezitím pokusil na něj zaútočit zemí. Moc se mu to nepovedlo.

Plán jsme sice měli, ale poznala jsem, že ten nám dnes bude k ničemu.

Koukla jsem se po vojácích z doprovodu. Většina stála a vyjeveně se dívala na Manoru.

Musela jsem něco vymyslet. Kluci ji moc dlouho neudrží a takovým tempem kterým používají magii budou za chvíli úplně vyčerpaní.

Rozhlédla jsem se okolo sebe. Byli jsme na rovné cestě. Okolo nás byli jehličnaté stromy.

Vojáci se zhlukli za mnou a čekali co se bude dít. Ti by nán v boji k ničemu nebyli. I kdyby Manoře zabodli kopí do pusy tak by se i tak nedostalo tak daleko aby jí to sotva znatelně ublížilo.

Přede mnou bojovali Jack a Steve s Manorou. Podívala jsem se nad ně. Nad Manorou byla celkem Velká zasněžená větev, která byla mě i mohla unést. Pomyslela jsem si.

Pak jsem dostala nápad. Musím se nepozorovaně dostat na tu větev. Tam se na ni zavěsit a pak ji zabít. Nemělo by to být tak těžké.

Spojila jsem se tedy přes svou mysl - to je součástí mé zvláštní schopnosti čtení myšlenek - se Jackem a sdělila mu můj plán.

,,To ho nemůžeš zabít od Tamara kde stojíš?" Přečetla jsem si po mém sdělení v jeho hlavě.

,,Ne to je moc daleko a Manora jak se zdá není tak primitivní jak jsme si mysleli" Odpověděla jsem mu zase jen v jeho hlavě.

,,Dobře, řekni to i Steveovi." Odpověděl mi.

Podívala jsem se znovu jak to s nimi vypadá, protože při našem rozhovoru jsem se musela plnění soustředit na to abych mu 'nevypadla' z hlavy.

Steve právě z jedné strany Manoru zatopoval vodou a Jack z druhé na ni pouštěl vítr. Vypadali že Manoru ještě nějakou dobu udrží takže jsem si řekla, že Steveovi to oznámit stihnu.

Už jsem byla připravená se Stevem spojit, ale v tom se ozval strašný řev, který se dramaticky Manoře z hrdla a mi v tu chvíli došlo, že jsem to zase špatně odhadla. Manora je i silnější než jsme si mysleli a potvrdila to tím, že zaútočila na Stevea ten vykřikl skoro stejně hlasitě jako Manora, protože ta mu právě obmotala pár svých jedovatých vláken okolo nohy. Více už nestihla, protože Jack ji začal obtěžovat větrem.

Po té už jsem na nic nečekala. Sice se Manora od Stevea hned odtrhla, ale i tak ho velmi oslabila a on skoro nemohl bojovat. Jack ji sám udrží jen pár minut.

Začala jsem se plížit k okraji cesty. Manora si mě doposud sice nevšímala, ale to jsem se nehýbala.

Doplížila jsem se k okraji cesty a podívala se před sebe. Byli ode mne vzdálení asi osm metrů a strom na který jsem chtěla vylézt byl od Manory vzdálen asi jeden metr. Tak to je zlý.

Začala jsem se plížit dál. Byla jsem už jen metr od stromu když v tom jsem zakopla o jednu z Manořiných tří metrových noh kterou máchla po Jackovi.

Téměř mě uviděla. Jenže Steve byl rychlejší a poslal na ni menší tornádo. Manora se tedy otočila, aby čelila Steveovi a na mě zapomněla.

Oddychla jsem si a pokračovala v cestě ke stromu. Tam jsem se už dostala bez problémů a tak jsem po něm začala šplhat na onou větev.

Když jsem byla na ní tak jsem se podle plánu svěsila hlavou dolů, ale v tu chvíli se na mě objevili následky zimy a Já hlasitě zakašlala.

Manora na mě okamžitě obrátila svou pozornost a Já si uvědomila, že asi teď zemřu. Zavřela jsem oči.

Před očima se mi objevili Bohové. A pak ten jeden jediný v kterého nás učil táta věřit.

Smrt. Tomuto bohu se nepronášejí žádné modlitby. Jen jedna. Dnes ne.

,,Dnes ne." Zašeptala jsem a otevřela oči.

Pode mnou stála Manora, s tlamou otevřenou dokořán, připravená mi ukousnout hlavu.

Toho jsem využila natáhla ruce a vypustila z nich šlahouny rostlin, které mu proudily do tlamy a z ní do celého těla. Cítila i slyšela jsem jak mu lámou všechny kosti v těle a ničí všechny orgány. Pak jsem ucítila jak Manořino tělo ochablo a vypustilo ze sebe nadobro všechen život.

Jack i Steve se úlevně usmáli a svezli se vyčerpaní do sněhu. To jsem Já však nemohla vidět, protože se mi hned po smrti Manory zatmělo před očima a Já se oddala milosrdné temnotě.